OldComp.cz

"Lokalizované" vzpomínky na Borland.
Jsou dnes dostupné všechny ty podpůrné knihovny, tutoriály, reference (a disketa zmiňovaná na konci seriálu v Bajtu)? Že by tvůrce Friendly Pascalu ale i po letech uvolnil kód, v to nedoufám...

http://ulozto.cz/xZNtPkRH/turbo-pascal-hodinar-pdf
http://ulozto.cz/xRikRDny/borland-podpora-cz-cenik-pdf
http://ulozto.cz/xE4hujkh/turbo-pascal-kofranek-pdf

Ja som mal kedysi český help do TP 7.0. Mám jeden prastarý notebook a v ňom to ešte možno je, ale či to vydolujem neviem (pozná to len diskety a či je to ešte funkčné netuším). Ale potešilo by ma, ak by to sem niekto hodil. Pamätám sa, že to bolo kódované v Kamenických a neviem, či neexistovala aj Latin 2 verzia.

_________________
Sharp MZ-821
Milsa MZ-841

Turbo Pascal 7.0 - vývojové prostředí a překladač firmy Borland. Jedná se o instalátor pro Window 95 a novější. Obsahuje českou nápovědu a aplikovanou záplatu.
http://pascal.webz.cz/download/TP70.exe

Upravená verze nápovědy pro Turbo Pascal 7 v kódování Latin 2
http://www.laaca.borec.cz/soubory/tp7help.rar

_________________
C64, C64C, C64E, C64E2, C64G, C128, C128D, SX-64

A co CZ návod na Amigácký Hisoft Pascal? Nemáte někdo? Kdysi jsem ho měl, nenačetl, prodal s první A1200

_________________
Blue Lives Matter

Podivuhodné - zturbený byl i Karel (a taky další články na tom webu jsou k počtení!).

Z toho Turbo Karla jsem si sednul na zadek. To by mě nenapadlo ani ve snu.

_________________
Cesta k osvícení: Commodore 64 / Atari 800XE / Atari XEGS / Amiga 500 / Amiga 1200 / PMD 85

Vždy, když dojde řeč na Borland, jsou odezvy převážně, jen a pouze k Pascalu.
Jaký byl poměr pascalistů k céčkařům (v 90. letech)?

Patřím k menšině, která je nedotčena Pascalem. Po BASICu jsem zkoušel assembler či C (na Spectru a podobně pak i na PC).
Společným jmenovatelem s podobně postiženými je to, že jsme nestudovali vysokou technickou školu a na střední neměli PCéčka... neosvíceni pascalem jsme nepřijali ani Delphi.

Podle mě má zakořeněnost sousloví "Borland Turbo Pascal" své důvody:

1. Pascal je primárně vymyšlen jako výukový jazyk, většině se vryl do paměti v raném mládí ve škole.
2. Borland TP bylo univerzálně rozšířené vývojové prostředí, žádný jiný pascal se snad tak plošně nepoužíval (v tuzemsku).
3. Později se sice všichni seznámili i s dalšími jazyky, ale tam těch možností už bylo strašně moc. Nehledě na to, že kdo v dřevních dobách přešel na C, tak spíš asi psal v nějakém editoru a překládal z příkazové řádky. Ucelená vývojová prostředí pak byla taky, ale žádné už nemělo takový "monopol".

Jinak můj názor je, že Pascal je jazyk vhodný k vyprávění pohádek a jeho pokus "dospět" v Delphi už nikdy nemohl mít takový úspěch, jako TP u školáků.

Pozn. to není pokus o flame, stejně jsme všichni od začátku zkažení basicem, který porušuje snad všechny zásady strukturovaného programování , proti tomu je i pascal hotová spása.

_________________
Cesta k osvícení: Commodore 64 / Atari 800XE / Atari XEGS / Amiga 500 / Amiga 1200 / PMD 85

SCjoe kazdy pocitac a uzivatel mame jine zkusenosti podle toho co v te dobe kdo pouzival. Ja kazdopadne jsem byl nadseny kdyz prisel kazetovy Turbo Pascal pro Sharp MZ. V tom jsem mohl rychle a efektivne psat male pascal programy. Nepotreboval jsem zadny ramdisk ci floppy jednotku. Stacil obycejny pocitac. Samozrejme po postaveni ramdisku a s prichodem CP/M jsem mel okamzite pristup k rade super programum. Na 8bitovem pocitaci byl Turbo pascal zcela nejlepsi. Dokonce jsem to pouzival jako textovy editor pro assembler. C v te dobe nebylo uplne bezproblemove a docela byl pomaly preklad. Radeji jsem kombinoval Pascal s assemblerem.

S prichodem PC se situace zmenila. Tam se mi obrovsky libil Visual Basic 3.0. To byl system ktery nemel chybu. Delphi byl take dobry, mel vyborne myslenky. S prichodem C# byla jasna volba delat veci v C#. Osobne nerozlisuji programovaci jazyk ale spise se zajimam co prostredi umi a co musim jako programator zajistovat.

JJ, chapu.
Tak se budu modlit a doufat, ze se nekdo ozve, ze ma na disku ci ftpecku cely balik "Friendly C"...

Pascal je z důvodu svého určení "ukecanější", ale jinak musím říct, že při porovnání Pascalu s C jsem opakovaně narážel na jednu věc: když už jsem uměl Pascal a chtěl jsem se (několikrát!) naučit C, měl jsem jen málo motivace, protože (nejpozději od nástupu Turbo Pascalu) při bližším ohledání nabízí C víceméně to samé co Pascal - příkazy, příkazové závorky, podmínku, cyklus s podmínkou na začátku/na konci, "for" cyklus, funkce, použití knihoven... jen to nabízí ve zhuštěnější formě zápisu, ve které se zdroják napíše rychleji (pro autora), ale o to hůř se později čte (pro kohokoliv mimo autora). Nebo jinak řečeno, nevím o ničem, co by C mělo oproti Pascalu navíc, co by bylo tak zásadní, abych kvůli tomu opovrhl Pascalem a přešel na C.

Fakticky jediný důvod učit se C pro mě bylo to, že pro některé platformy Pascal buď není vůbec, nebo není dostatečně propracovaný. Ale nenapadá mě nic, co by šlo naprogramovat v C a přitom nešlo naprogramovat v Pascalu, a preference C před Pascalem mi proto přijde být ryze subjektivní záležitostí a otázkou obliby či vkusu.

_________________
"Je lepší rozsvítit byť jen malou svíčku, než jen proklínat temnotu." (Konfucius)

www.zxsparrow.com

Tak potom to ja dalsi z tej mensiny, co si pri slove Borland vybavia skor to C nez Pascal. Je sice pravda, ze prve prostredie Borland s ktorym som robil bol Pascal, ale to len preto lebo sme sa ho museli ucit v skole. Neskor, ked som sa pustil do cecka (najprv gcc na unixe, neskor aj prostredie Borland), Pascal som okamzite uplne zavrhol a od toho okamihu som vsetky svoje (povodne pascalovske) programy pisal vyhradne v cecku. A dodnes mam (a obcas aj pouzijem) Borland C 2.0 z roku 1991 - kto ma zaujem, mozem poskytnut

Na 8-bitoch som ani v pascale a ani v cecku nikdy seriozne nerobil, nejak som nevidel na to dovod. Ked som chcel rychlo urobit nieco male, vystacil som si s basicom, a na vecsie projekty som pouzil priamo asembler. Popripade skompilovany basic (HiSoft, ToBos).

Prvy z dovodov, preco som si hned oblubil cecko, bolo ze v cecku mi prisli operacie so subormi ovela jasnejsie, prehladnejsie a jednoznacnejsie. Viem, dnes je tento dovod uz dost pase, lebo programy aj tak volaju standartne API ktore je pre vsetky jazyky rovnake. Druhy dovod bol ze cecko mi prislo ako velmi zaujimava kombinacia vyhod asemblera a pascalu. Jednak mi poskytlo ovela lepsi prehlad co presne sa v pameti deje, mohol som si vsetko "rucne" low-level osetrit ako som ja chcel, mal som plnu moc nad typovou kontrolou (vyhody asm, ktore mi v pascale chybali). Ale zaroven som mohol vyuzivat programovacie prvky z vyssich jazykov (for,while,parametre funkcii).

Ale k otazke. Samozrejme z globalneho pohladu su si oba jazyky podobne, aplikacia ktoru je mozne naprogramovat v jednom bude mozne naprogramovat aj v tom druhom, takze v tomto medzi nimi nie je rozdiel (aj tak sa obidva skompiluju na v podstate ten isty kod volajuci sluzby API). Ale co ma cecko voci pascalu naviac, je vela roznych drobnosti a optimalizacii ktore dokazu programatorovi znacne zjednodusit zivot (a setria klavesnicu): a++; a=b=c=0; int a='x'; ternarny operator "?", skvela praca so smernikmi (*,&...)...

A este jednu oobrovsku vyhodu ma cecko (pascalisti to isto budu brat ako nevyhodu). Skuste si predstavit znamu ceckovu sutaz o najneprehladnejsi program, ak by mala byt v pascale. Myslim ze by to ani zdaleka nemalo taku uroven obtiaznosti

Řekl bych, že v C se o dost lépe dělají prasárny s pointerovou aritmetikou. Ale nechci se hádat, jistý si úplně nejsem. (Možná, že by mi nějaký pascalovský "umělec" ještě vytřel zrak ).

_________________
Cesta k osvícení: Commodore 64 / Atari 800XE / Atari XEGS / Amiga 500 / Amiga 1200 / PMD 85

Já jsem chtěl dělat s HiSoft Pascalem na střední, protože jsem se těšil, že místo na školních IQ151 budu v dělat doma v pohodlí na Spectru
Ale skončil jsem na tom, že jsem ho bez manuálu vůbec nedokázal ovládat... Když jsem před pár lety manuál sehnal a pročetl, musel jsem konstatovat, že HiSoft Pascal je velice kvalitní a stačil by mi na několik let učení... Takhle se to vyřešilo Turbo Pascalem 4.0 na PC (jediném v celé škole ), čímž jsem se IQčkům přece jen vyhnul...


Dovedu si představit, že pro assembleristu je C komfortním "vyšším" programovacím jazykem, kdežto pro pascalistu je to spíš krok zpět k nesrozumitelnosti BTW se soubory jsem v Pascalu začal pracovat poměrně brzo a nijak zvlášť mi to problémy nedělalo...


Když já přesně tyhle zkráceniny (nikoliv optimalizace) velmi nesnáším - zvyšují riziko chyby, když si člověk neuvědomí, jestli tam patří a++, nebo ++a atd. Je to zkrácení zápisu za cenu snížení srozumitelnosti, což přesně vyhovuje autorovi (míň práce) a komplikuje život všem ostatním... Turbo Pascal, mimochodem, od verze 6.0 umí příkazy Inc (a), resp. Dec (a) - ty jsem si velmi oblíbil...

_________________
"Je lepší rozsvítit byť jen malou svíčku, než jen proklínat temnotu." (Konfucius)

www.zxsparrow.com

Jo, a koho z vás zajímá Turbo Pascal 3, tak tady je něco ke čtení:

Turbo Pascal 3 Reference Manual (v PDF)

_________________
"Je lepší rozsvítit byť jen malou svíčku, než jen proklínat temnotu." (Konfucius)

www.zxsparrow.com