Jak se tu vyrojily zprávy o celkem již použitelné emulaci Sound Blasteru na "moderních" netboocích, tak jsem začal přemýšlet, zda toho taky nějak nevyužít. Přecijen PeCí sekce na různých akcích není zrovna nejvyhledávanější a tak by se tam místo megatoweru, monitoru, klávesnice, atp. mohl vzít nějaký ten menší stroj, na kterém se staré DOSové pařby také dají hrát. Uvolněné místo pak může zabrat Amiga, Atari, Sharp, Spectrum, Commodore, či jiná zajímavější zařízení.
A tak jsem jednoho dne bez rozmýšlení naprosto na blint sáhl po moc pěkném AspiruOne Z5G. Netušil jsem, zda na něm DOS pojede. Netušil jsem, jak ne/kvalitní má display, ani jestli SBEMU bude na tomto stroji pracovat. Prostě jsem prubnul "štěstí neznalého". A teď, po třech nedělích, kdy jsem na něj měl čas asi jen tři večery po nějaké té hodince, musím říct, že jsem neprohloupil. Hned na začátek musím říct, že původní majitel dal novou baterku a přihodil skutečné 120GB SSD. RAM rozšířil na 1,5GB, což nám je ale pro DOS stejně až moc. Také o netbook evidentně pečoval, protože na něm není ani škrábanec a vše funguje, jak má. Kdyby tenkrát v Hornbachu věděli, co za skvost prodávají, a že z něj bude za 20 let čupa DOSová mašina, tak za něj chtěj víc, jak těch 5 tisíc, nebo kolik to tenkrát stálo. Já ho pořídil za krásnou ticku.
Příloha:
netbook-acer-aspire-one-z5g-154848904.jpeg [ 52.22 KiB | Zobrazeno 1973 krát ]
Nejdřív přišlo rozhodování, co za DOS na něj dám. Ale pak jsem se rozhodl, že nebudu konzerva a ten FreeDOS prostě vyzkouším. Umí spoustu věcí, které bych si do klasického DOSu musel doinstalovávat (USB, dlouhé názvy souborů, velké disky). Prvotní zmatení šlo rychle pryč. Jakmile člověk pochopí strukturu freedosích zaváděcích souborů, tak už je snadné vyházet zbytečnosti a upravit si "autoexec" a "config.sys" podle svého.
Trochu zádrhel přišel s SBEMU. Ale to byl spíš můj problém, než problém AAO. Prostě jsem nebral v potaz nutnost použít podpůrné programy dodané v balíčku SBEMU, ale tvrdošíjně jsem použil jejich starší verze z FreeDOSu. Netbook svými interními repráčky příliš neoslní. Trochu nevýhodou je i fakt, že se hlasitost nedá přímo nastavit přes FN+příslušná klávesa - to v DOSu prostě nereaguje. Zajímavé, zkratky na jas displaye ano. Na sluchátkách nebo externích repráčcích je výsledek o poznání lepší.
Další problém nastává s resetem. CTRL+ALT+DEL prostě neudělá to, co má. Resp. neudělá nic. Když na netbooku byly ještě WinXP, tak kombinace vyvolala správce souborů, čili tu nejde o to, že by některá z kláves, resp. jejich kombinace nefungovala fyzicky. No, vyřešila to BATka s obsahem "fdapm reboot".
Největší oříšek jsem však řešil s myšoidováním. Přestože uhci driver tvrdil, že není třeba ho nainstalovat, bo stroj jede v legacy režimu, tak CuteMouse nic nenašel. To mě trochu rozhodilo, protože tenhle ovladač myši mě ještě nikdy nezklamal. Prostě na USB myši i touchpadu mrtvo. Zoufale jsem hledal info na netu. Samozřejmě naprosto bez úspěchu, protože tenhle netbook provozuju s DOSem já a pak...už ani nikdo. Teda vlastně někdo jo - kdysi, asi před patnácti lety, to někdo zkoušel a řešil stejný problém. Solution ovšem bylo "jo, už mi to funguje".
No, nebudu to prodlužovat - světe div se, mně už taky! Zapátral jsem ve svém archívu myšoidních driverů a postupně všechny zkoušel. A našel. Nějaký od Microsoftu z roku 1992. Nejenže ten ovladač nejspíš neznal ani PS/2, ale o USB se v té době nikomu ani nezdálo. A on funguje! Dokonce jak na myš, tak na touchpad! Prostě nemožné se stává realitou...
Co musím hodně pochválit, to je display. Jeho pozorovací úhly jsou neskutečné. Grafika ostrá, žádné zdvojené nebo deformované pixely, a to ani v nízkém rozlišení. V Quákovi jsem vyzkoušel všechna nabízené X-módy a šlape to. Při velikosti displaye dokonce i v 360x240px působí grafika jemně, ale ne tolik, aby z toho nedýchl pořádný retro-feeling. Agent Mlíčňák dokonce vypadá krásněji, než kdykoliv předtím
Zítra, až bude světlo, tak postnu i nějak videjko, ať se můžete taky pokochat.
