OldComp.cz

"Hezké, jak P66 tak brutálně zaostává"

Jo, ale jen v syntetických testech. Já to tehdy zkoušel - měl jsem vedle sebe P66 a AMD5x86 133MHz, obojí čistě nainstalovaný Win95 se správnými ovladači atd. Realita byla taková, že P66 zvládlo více úloh najednou a běh systému byl plynulý, tak to AMD chodilo někde v něčem OK, ale jakmile jsem si pustil třeba MP3 tak ten systém nezvládal rozumně nic dalšího. Celé to působilo tak nějak neplynule (ano, jsem si vědom netechnického popisu). Těžko říci jak by dopadlo reálné porovnání se 180MHz kusem, kusy, které mi prošly rukama taktovat nešly.

Tak na to mohla mit vliv i treba propustnost pameti (Pentium 64b data), vetsi cache a rada dalsich faktoru, bylo normalni ze i nepretaktovany P75 behalo lip jak 486DX4/100, co si tak pamatuju, zalezi jak v cem, no...

_________________
http://rayer.g6.cz, core i7-2600K, SB Audigy+YMF724+DreamBlaster, GTX970, DOS/WIN98SE/NT4/XP/Debian | retroPC: PPro 200, 192MB, SB AWE64+Live, Matrox Millenium II/8MB+Voodo1, USB 2.0

Jako porovnávat ty dva compy s Win "vyladěné drivery" je tak trochu nesmysl. Který standardní český pařan měl v té době Win95 na něco jiného, než...vlastně nevím. Možná, aby zjistil, že DOS je pořád dost fajn Takže, když nepočítám Kváka, tak ve všem ostatním v dané době musela válcovat 486ka na 133Mhz (a víc) tehdy dost drahé Pentium. MP3 jsme stejně přehrávali pod DOSem, jako takovou frajeřinku. Osobně si pamatuji to obrovské zklamání, když jsem prodal svou 486DX4/120Mhz a pořídil si K5-75 (protože tehdy magazíny tvrdily, jaký je to čupa upgrade). Hned druhý den jsem šel do krámu a CPU vyměnil za K5-100Mhz, kterou jsem hned překvičel na těch 120Mhz. Pak už byl nárust výkonu oproti té 486tce patrný natolik, aby mě to uspokojilo.

_________________
Amiga/Amstrad/Atari/Commodore/Mac/Nintendo/PS/PC/Sega/Tandy/ZX

Smůla, že K5 "excelovalo" v oblasti vlastností, která hry moc nezajímala jako ALU výkon a dobrá cena A zase tak moc neexcelovalo, AMD tehdy na tom bylo paradoxně dost špatně, protože CPU bylo na Pentium sice relativně slušné, ale vůbec neškálovalo do rychlosti. Motaly se od 90 do 133 MHz a víc se jim už nechtělo, což v době Pentií na 200MHz bylo málo. Na stejné frekvenci sice byla cca stejná/lepší jak Pentium (a za ty prachy...), ale rychlejší Pentium MMX nedala ani náhodou, protože K5 vůbec MMX nemělo a ten rozdíl ve frekvenci byl už moc velký. Tam si vymysleli PR rating, který zpočátku jakž takž seděl až se z něj časem stala jen koule na noze a markeťácká lež. A Intelovo Pentium II, to byla úplně jiná liga i proti vlastním Socket 7 CPU.

Krátce řečeno - K5 na trh přišlo příliš pozdě a příliš pomalu, vlastně zastaralo dřív než ho na trh dostali. AMD mělo jediné štěstí že prodávali mraky levných 5x86 PR75 CPU pro upgrady 486tek a měli tak prachy ve chvíli kdy mohli koupit NexGen s jeho novým a mnohem lepším CPU dizajnem už s MMX, známým následně jako "K6." Ta po vybavení 3D Now! a lehkých strukturálních vylepšeních (2/2+,3/3+) statečně bojovala v lowendu a pár týdnů i hi-endu až do příchodu prvního plně i686 kompatibilního (s výjimkou nesehnatelné notebookově specifické K6-3+) AMD Athlonu.

Ono je taky potřeba přihlédnout k tomu jaká že ta K5 byla vlastně uvnitř... Architektura RISC která vlastně emulovala x86 procesor

Byl to první návrh vlastního CPU x86 co AMD udělalo, do té doby dělalo jen levné klony hotových řešení tak mělo určitě i dětské nemoci. Holt velké plány se ne vždy setkají s odpovídajícími výsledky. A když se to srovná s tím jaký fail předvedl s chybným Pentiem na začátku Intel... . Myslím, že největší problém byly jen relativně malé frekvence, na kterých K5 mohla běžet - 25 MHz a 43MHz rozsah. To je proti cca 100MHz rozsahu u Pentia P54C zatraceně málo. Navíc Intel v rychlém sledu vydal Pentium MMX, které už je v optimalizované aplikaci o parník rychlejší než původní Pentium a AMD koupilo a vydalo K6 s MMX zrovna když K5 už poněkud vychytali, takže K5 dlouho na trhu nepobyla. Přesto je to zajímavé CPU, kterému se v Intelu určitě nikdo nesmál, protože ukazovalo že AMD se posouvá z pozice klonovače na pozici návrháře vlastních věcí.