OldComp.cz

Komunitní diskuzní fórum pro fanoušky historických počítačů


Právě je 28.03.2024, 11:00

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 73 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Retro Linux
PříspěvekNapsal: 23.03.2021, 17:03 
Offline
Radil

Registrován: 03.07.2018, 23:06
Příspěvky: 362
Has thanked: 221 times
Been thanked: 253 times
LINUX je to, co se z něho nebo s ním udělá

https://imgur.com/a/cuLzR

ANONYM

(BAJT únor/březen 1994)

Tuto známou defanici UNIXU z knihy [1] Kernighana a Pikea lze použít i pro Linux, ale s ním nabývá novou dimenzi. Definice, vystihující podstatu Unixu jako stavebnice softwarových nástrojů s nezměrným počtem kombinací, spočívala dříve především ve spojení "s ním".
Linux, který se dodává včetně zdrojových programů, umožňuje realizovat druhou část této definice.
Skutečnost, že tento operační systém je nyní každému zájemci přístupný jako shareware, pro mnohé představuje nové možnosti využití výpočetní techniky. Zrod Linuxu je výrazem nových směrů myšlení řady programátorů a počítačových odborníků. První praktickou formou projevu těchto nových směrů bylo založení firmy Free Software Foundation v USA. Tato firma se snaží podporovat rozšiřování volného softwaru a v rámci jejího projektu GNU [2] byl kromě jiného vyvinut C-compiler gcc, kterým se Linux překládá.
Jinou skupinou je "core-team" pro vývoj XFree86. XFree86 je implementace X Window pro Linux (a další systémy).
Skupina pěti programátorů koordinuje celosvětový vývoj, testování a rozšiřování tohoto softwaru. V neposlední řadě je třeba se zmínit i o Linusi Torvaldsovi, který v dubnu 1991 celou lavinu uvedl do pohybu. Torvalds se rozhodl napsat své vlastní unixovské jádro také proto, že jím používané vývojové prostředí - operační systém MINIX - nebyl (a není) volně šiřitelný a měřitelný. V září 1991 zpřístupnil své programy ve verzi 0.01 přes Internet ostatním programátorům. Hned nato se rozeběhl celosvětový vývoj Linuxu tempem, o kterém mohou vedoucí pracovníci světových softwarových firem jen snít.
Tímto postupem, jakousi "volnou" spoluprací programátorů, se v průběhu dvou let vytvořil relativně stabilní a výkonný unixovský systém. Samozřejmě, že taková "volná" spolupráce má i své nevýhody. Např. menší stabilitu softwaru, zváště tehdy, když se software, který není řádně otestován, přebírá do základního systému. I zde se však objevuje nový přístup. Na rozdíl od "méně koordinovaného" vývoje v oblasti linuxovského jádra razí "core-team" spíše restriktivní metody vývoje s menším počtem vydání a s koordinací testů. Prosadí-li se tato metoda, pak by se Linux mohl brzy stát vážným konkurentem komerčním Unixům, jako např. SCO, AIX atp. Uvážíme-li, že cena SCO-UNIXu s vývojovým prostředím TCP/IP, NFS a X Window je kolem jednoho sto tisíc korun, pak je distribuční cena Linuxu ve výši cca 4000 Kč skutečně zanedbatelná.

Cesta k Linuxu
V počátcích vývoje Linuxu si zájemce nahrál ze sítě Internet kromě linuxovského jádra a podpůrných programů i tzv. "root" disketu, tj. soubor nejdůležitějších instalačních utilit.
Pro zájemce, kteří nemají přístup k Internetu, existují tzv. "distribuce". Tyto distribuce se skládají zpravidla z jedné bootovací linuxovské diskety a množství dosovských disket. Podle návodu může zájemce Linux v různých konfiguracích nainstalovat. Např. základní systém sestávající jen ze čtyř disket zabírá na HDD zhruba 12 MB paměti, kompletní systém je obsažen na cca třiceti disketách a vyžaduje asi 100 MB paměti.
Dnes nejrozšířenější "distribucí" je soubor disket firmy SLS. Další známou distribucí je např. Yggdrasil. V zemích západní Evropy existuje celá řada dalších, většinou malých firem, které nabízejí vlastní distribuce s vlastními doplňky. Distribuce je možné objednat jak na disketách, tak na CD-ROM.

Verze Linuxu
Současná verze Linuxu, která je dostupná přes distribuci (stav k 01/94), je 0.99p112 až O 99p113. Linux sám je minimálně ve verzi 0.99p115. V únoru 1994 má být distribuována verze 1.0.
Číslo 0.99 je verze, p112 uvádí tzv. "patch level", tzn. stupeň vylepšení dané verze. Bohužel nelze jednoznačně říci, která vylepšení jsou vzájemně kompatibilní ve vztahu k nějakému softwarovému dílu Linuxu. Např. pro emulaci MS-DOSu je zapotřebí verze 0.99p110 a vyšší, ale určitě lze použít instalace 0.99p19 a 0.99p17. Zrovna tak jsou některá jádra verze 0.99p113 z důvodu změn v tabulce procesu nevhodná, chceme-li používat dosovský emulátor.

Na čem instalovat
Minimální konfigurace systému vyžaduje procesor 8003868X, 2 MB paměti a mechaniku. Na HDD postačí 20 MB pro instalaci minimálnito systému. S takovouto konfigurací jde systém spustit a seznámit se sjeho základními funkcemi.
Na systému s procesorem 80386SX, 4 MB paměti a HDD 33 MB je možné provozovat malé víceuživatelské aplikace.
Uživatel, který zamýšlí linuxovské jádro sám překládat a experimentovat na systémové úrovni, by měl mít konfiguraci aspoň 80386, 4 MB paměti a HDD 33 MB HDD.
Při nasazení X Window je ke kvalitní práci zapotřebí minimálně 8 MB paměti.
Základní deska musí být typu ISA, Local-bus nebo EISA, přičemž u EISA je nutno použít buď doporučený řadič nebo ISA.
Potřebné rozhraní HDD je IDE, RLL, MFM, ESDI nebo SCSI. Kromě AT řadičů existuje značný výběr řadičů pro rozhraní SCSI. CD-ROM a kazetové jednotky se připojují přes SCSI.
V textovém módu je možné použít videoadaptéry VGA, EGA, CGA a Hercules. Při použití emulace MS-DOSu nebo X Window je třeba v grafickém módu počítat s omezeními, která jsou popsána v příslušném odstavci.
Hardware pro komunikaci je podrobněji popsán dále.

Programování s Linuxem
Linux se obvykle zařazuje mezi dvě hlavní větve vývojového stromu Unixu (něco mezi Unixem SYS V a BSD 4.2).
Tato skutečnost hraje roli u softwaru, který byl napsán výhradně pro určitou verzi Unixu, např. pro SCO-UNIX. Ale i zde většinou dochází k problémům při hledání knihoven, které se na rozdíl od původního systému mohou vyskytovat v jiných adresářích. Přizpůsobení takového softwaru ovšem nemůže provést úpiný začátečník.
U většiny volně šiřitelného softwaru (mapř. firmy FSF) je z velké části k dispozici "make", který obsahuje odpovídající nastavení, a umožňuje implementaci softwaru na Linux i unixovskému (linuxovskému) začátečníkovi.
Jak jsme již uvedli výše, je programátorské vybavení Linuxu z velké části produktem firmy FSF. Protože jde o novější produkty, jsou obecně rychlejší a komfortnější ve srovnání s klasickými vývojovými prostředky i "profesionálněj­ších" Unixů (viz [2]). Slovo komfort by ale nemělo svádět k domněnce, že pod Linuxem je možné obdržet vývojové prostředí jako např. pod Borlandem. V tomto směru zůstal Linux svým předchůdcům věrný.

MS-DOS a Linux
Linux obsahuje uživatelský program "dosemu". Tento název svádí k domněnce, že jde o emulátor MS-DOSu. To není zcela správné. Lepší označení by bylo "PC-Emulátor", protože "dosemu" pouze využívá vlastnosti jádra Linuxu a vlastnosti, které MS-DOS normálně očekává. "Dosemu" je ALPHA-software, tzn. že je ještě ve fázi testů.
Proto s ním nedoporučujeme pracovat bez předchozího zálohování dat. "Dosemu" běží pod Linuxem 0.99p110 a výše. Nutný je minimálně MS-DOS 3.3. Ohraničení zůstává zejména v grafickém módu, kde je podporován pouze VGA-modus, a to pro VGA-chip ET4000 a TRIDENT.

XFree86 pod Linuxem
X Window System (krátce X11) byl vyvíjen společně firmou DEC a institutem MIT v rámci projektu Athena. X11 je síťově orientované grafické rozhraní, které umožňuje současný běh více programů v různých oknech. X11 je typická aplikace klient - server.
Typickými klienty jsou např. programy "xterm" (odpovídá programu "terminal" pod MS-Windows) nebo "xcalc" (odpovídá programu "calculator"). Server je program, který se stará o grafický výstup klienta. Síťově orientovaný znamená, že pod X11 je jednoduše možné, aby klienti a server běželi na různých počítačích. Transportním protokolem je TPC/IP. V počátcích vývoje (X11-release R1) existovaly pouze servery pro stanice Apollo, IBM, SUN, DEC.
V release X11 R5 byl již také obsazen server X386-1.2 pro počítače s procesorem 80386. Ukázalo se, že tento server je pomalý a s mnoha chybami. Posléze vznikl projekt XFree86, který se snaží uvedené problémy vyřešit. Na celém projektu pracuje skupina programátorů koordinujících veškeré aktivity.
XFree86 klade na hardware značně vyšší nároky než samotný Linux. Minimálně doporučená konfigurace je 8 MB paměti (lépe pochopitelně vyhovuje 16 MB). Rozumná konfigurace vyžaduje HDD cca 20-25 MB. Myš není problémem, podporovány jsou téměř všechny dostupné typy.
Problémy začínají u grafické karty. Poměrně jednoduchá situace nastane tehdy, spokojíme-li se s malými grafickými nároky (256 barev do rozlišení 800 x 600). Při vyšším rozlišení nebo více barvách je většinou nutné konfiguraci serveru upravit ve zvláštním konfiguračním souboru. Úprava často vyžaduje řadu pokusů při nastavování tzv. "dot-clock" hodnot monitoru a jeho hodnot pro horizontální a vertikální timing. Server lze provozovat i v monochromatickém módu s libovolnou kartou VGA nebo Hercules.

Verze 2.0 podporuje tyto čipy:
Tseng
ET3000, ET4000, ET4000/W32

WD/Paradise
PVGA1

WD
WD90000, WD90C10, WD90C11. WD90C30, WD90C31

GENOA
GVGA

Trident
TVGA8800CS, TVGA8900B/C/CL, TVGA9000

ATI
28800-4, 28800-5, 28800-A, 28800-C

NCR
77C22, 77C22E

Cirrus Logic
CLGD5420/22/2­4/26/28, CLGD6205/15/25/35

Compaq
AVGA

Oak
OTI-067, OTI-077

Komunikace.
Linux podporuje sériové porty COM1 a COM2, COM3 a COM4. Současně mohou být použity pouze tehdy, umožňuje-li daná sériová karta zvolit nějaký systémem neobsazený interrupt. Aby bylo možné použít více než dva sériové porty, podporuje Linux tzv. multiportkarty, které pomocí speciálního hardwaru mohou přepínat jednotlivé porty při použití jediného hardwarového interruptu. V současnosti lze použít multiport-karty typu AST, Accent Async Boards a BOCA (bez nároku na úpinost).
Při použití rychlých modemů je téměř nevyhnutelné nasazení sériových karet s čipem 16650, nebo karet kompatibilních, které mají 16-bitový FIFO buffer, aby nedocházelo k chybám v přenosu.
Pro realizaci lokální sítě se nabízejí tři možnosti:
1 Pomocí sériového rozhraní lze propojit vždy dva počítače mezi sebou pomocí SLIP (TCP/IP pro sériové linky). Při propojení více počítačů dochází k problémům_ Přenos je omezen na cca 11 KB/s.
2 Druhou možností je propojení dvou sousedících počítačů přes paralelní rozhraní za pomocí PLIP (TCP/IP pro paralelní rozhraní). Lze dosáhnout přenosové rychlosti až 25 KB/s.
3 Třetí možností je použít síťové karty a protokol TCP/IP. Podporovány jsou následující síťové karty - 3com 3c503, WD8003 a kompatibilní, obzvláště SMC a Lannet, NE2000 a kompatibilní, HPLAN.

Databáze
Slabinou Linuxuje do dnešního dne nedostatek komerčních aplikací. To je způsobeno tím, že k tomuto účelu potřebný databázový software není, z pochopitelných důvodů, k dispozici. Není překvapením, že nelze obdržet např. implementaci Informixu na Linux, protože by firma Informix musela souhlasit s licenční politikou tak, jak ji razí projekt GNU, tj. možnost volného šíření databáze se zdrojovými programy. Z těchto důvodů existují pouze dva větší databázové systémy, pro které je linuxová implementace a které jsou volně šiřitelné. V obou případech je iniciátorem a vedoucí osobností bývalý spoluzakladatel a vývojový pracovník firmy Relational Technology (později Ingres), Michael Stonebraker.
První z oněch dvou databází je Ingres. Jako jedna z prvních realizačních databází vůbec dosáhla od roku 1980 značného rozšíření. Volně šiřitelná verze 8.9 pro Linux je z ledna 1993.
Druhým databázovým systémem je relační databázový manager Postgres. Linuxovou implementaci provedl v Berlíně Kai Petzke - odtud si ji můžete přehrát přes internetovskou adresu ftp.cs.tu-berlin.de. Postgres je databáze s objektově orientovanými doplňky. Její první verze byla dohotovena v roce 1989 a je nasazena zhruba ve 150 vývojových pracovištích na celém světě. Obsáhlejší informace najdete v [3].
Oběma databázovým systémům je společné, že nepodporují SQL.

Výhledy
Je samozřejmé, že Linux se může stát alternativou ke komerčním systémům jen tehdy, bude-li k němu dostatek komerčního softwaru. Aplikace pod XWindow jsou sice krásné, ale z převážné části zůstávají omezené na oblast vývoje a vědy. I s nejkrásnějšími okny nenapíšeme ani jedinou fakturu, nemáme-li malý účetnický software.
Důležitá je také podpora výrobců periferií, zejména zpřístupnění jejich výrobků. Řada výrobců (např. multiportových karet) zatím váhá dát k dispozici drivery pro své produkty, mění-li se tak často jádro systému.
Další vývoj je třeba alespoň zčásti koordinovat, tak jak je to činí "core-team" u XFree86.
Nedostupnost známých databázových systémů zůstane ještě nadlouho problémem pro masové rozšíření Linuxu i aplikací. Zbývá jediná možnost - že výrobci aplikací použijí databázové systémy, které se dodávají ve formě zdrojových programů (např. kompatibilní C-ISAM, Raima-RDM, FairCom-Server atd.). Dané aplikace pak sice nejsou volně šiřitelné, ale lze je už dnes získat.

Co tedy zbývá?
Na svém HDD si připravíme 20 až 30 MB paměti, například tak, že smažeme stejně nepoužívaný a často nelegálně získaný software. A nahradíme ho softwarem volně šiřitelným.

Literatura:
[1] Kernighan-Pike: The UNIX Programming Environment (1984, Prentice Hall)
[2] Butenuth-Mock: Abseits vom Konunerz (CT 3/92, str. 62)
[3] Burger: Evolution contra Revolution (DC1CV93, str. 72)

(BAJT únor/březen 94)

_________________
Špóngiu navlhčiť


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Retro Linux
PříspěvekNapsal: 23.03.2021, 17:14 
Offline
Radil

Registrován: 28.05.2013, 11:24
Příspěvky: 448
Has thanked: 27 times
Been thanked: 201 times
Citace:
LINUX je to, co se z něho nebo s ním udělá


Díky za článek, je zajímavé jak tady ještě okolo roku 95 vycházely články i o jiných platformách a třeba v Chipu byly inzeráty na Slackware, nebo pravidelná příloha pro Amigisty. Pak to Micro$oft celý převálcoval a když jsem v roce 99 s Linuxem s nadšením začínal tak IT populace byla vůči alternativním platformám dost nepřátelská. Ty nekonečné diskuze na živě.cz, underground.cz nebo root.cz :D A nebyl to jen Linux, ale Microsoft Explorer vs. ostatní browsery byla taky záživná bitka. No a po dvaceti letech vycházejí články o tom, že M$ by měl postavit novou verzi Windows na Linuxu :)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Retro Linux
PříspěvekNapsal: 23.03.2021, 21:31 
Offline
Óm Nejvyšší
Uživatelský avatar

Registrován: 07.07.2019, 22:14
Příspěvky: 3766
Has thanked: 269 times
Been thanked: 452 times
No jo v roce 94 byl Linux ještě v Gándího kategorii 1 - nejdříve vás ignorují. Kolem roku 96-97 ignorace skončila, tehdy se mu už smáli ve fázi 2. Na začátek nového milénia už Micro$oft pořádně přitlačil na pilu do 3 fáze boje s Linuxem, kdy si v těch samých časopisech platil celostránkové antireklamy a stará známá nastrčená SCO Unix pomocí FUD a soudů chtěla (neúspěšně) dokázat že Linux je jakási kopie verze unixu co kdysi koupili. Poukazovali na to, že jádro 2.4 svými možnostmi viditelně zaostávalo za jádrem 2.6 a tvrdili že to je zásluhou jejich od zkrachovalé firmy koupeného proprietárního řešení. Ale fáze totální dominace M$ už byla za vrcholem. Z těch dnů se datuje Ballmerova věta o rakovině, protože Linux už nemohli zakázat, vykrást ani koupit. No a dnes Micro$oft generuje většinu zisku z cloudu, kde 60% objemu instalací pokrývá - Linux. A prostá realita neúprosně diktuje další směr vývoje směrem k většímu použití Linuxu, je to jako nezastavitelný příliv. Fáze 4 jako vyšitá. Osobně si myslím že jednoho ne moc vzdáleného dne bude tato "rakovina" prakticky v každém PC protože je zdarma a pro výrobce nejlepší, když ji můžete upravit dle libosti. A SW vývojáři se budou živit na doplňkových aplikacích typu Windows for Linux :-)..


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Retro Linux
PříspěvekNapsal: 24.03.2021, 00:05 
Offline
Radil

Registrován: 03.07.2018, 23:06
Příspěvky: 362
Has thanked: 221 times
Been thanked: 253 times
Jen pro doplnění kontextu k článku z Bajtu. V roce 1994 byla cena 3.5" diskety přes 30 Kč, takže cena médií kompletní distribuce byla minimálně 1200. OEM MS DOS a Windows 3.1 byly za 2800 Kč (3290 Kč pak krabicové Windows 3.1). Kancelářské programy jako AmiPro a Excel stály každý přes 7 tisíc. Průměrný plat byl cca 7000, takže uvedené ceny si vynásobte pětkrát.

Pokud si nechcete instalovat Linux z roku 1994 sami, tady je instalace hezky natočena:
https://www.youtube.com/watch?v=5DBPuZHWEXc
https://www.youtube.com/watch?v=OfCwKaTTJUc

V devadesátých letech jsme si mohli myslet, že obíráme Microsoft nebo IBM, ale z dnešního pohledu jsme vlastně okrádali jen sami sebe. Linux mohl mít mnohem dříve výrazně lepší HW a SW podporu.

_________________
Špóngiu navlhčiť


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Retro Linux
PříspěvekNapsal: 24.03.2021, 10:14 
Offline
Óm Nejvyšší
Uživatelský avatar

Registrován: 07.07.2019, 22:14
Příspěvky: 3766
Has thanked: 269 times
Been thanked: 452 times
Já bych s tím tak úplně nesouhlasil. Úplně na začátku byl Linux nástrojem leda podivínů a nadšenců. Bez aplikací ale s vývojem a změnami rychlejšími než průjem - modelově řečeno za 1200 byste si koupili média, tehdy dost obtížně získali distribuci, do které nešlo nainstalovat z pohledu uživatele prakticky nic a za měsíc už ji obrazně řečeno nikdo další nepoužíval... Pro koncového usera vyhozené peníze. Na druhou stranu 2800 bylo na každý počítač, zatímco těch 1200 jste zaplatili jen jednou a po instalaci diskety zase mohly sloužit na data ;-).

Vlastní internet v těch dobách bylo něco zhruba tak obvyklého jako dnes vlastnit auto Bentley. Zato MS produkty se prakticky válely po ulicích a protipirátská ochrana nebyla vlastně žádná. A hlavně - všechny uživatelské aplikace pro ně byly dostupné, to byl pro BFU i firmy ten nejsilnější argument.

Linux to měl od začátku velmi těžké, protože musel prorazit evolučně jedině svou kvalitou a flexibilitou. A proto je tak dobrý :-). Začal logicky na serverech, kde se koncový uživatel prakticky nevyskytuje a teprve postupně jak přibývaly aplikace pronikl i na desktop. I nejlepší OS na světě je bez aplikací k ničemu...


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Retro Linux
PříspěvekNapsal: 24.03.2021, 12:10 
Offline
Pan Generální
Uživatelský avatar

Registrován: 18.05.2013, 14:56
Příspěvky: 2331
Has thanked: 303 times
Been thanked: 637 times
Czech Human píše:
...Bez aplikací ale s vývojem a změnami rychlejšími než průjem - modelově řečeno za 1200 byste si koupili média, tehdy dost obtížně získali distribuci, do které nešlo nainstalovat z pohledu uživatele prakticky nic a za měsíc už ji obrazně řečeno nikdo další nepoužíval...
A právě proto je z pohledu Linuxového uživatele nejsprávnějším způsobem distribuce aplikací distribuce jejich zdrojáků s patřičnými buildovacími skripty. Pokud si tedy autor aplikace nevymyslí závislosti na nejnovějších/exotických knihovnách. Repozitáře s balíčky to usnadňují běžným BFU, ale za cenu určité omezenosti tím, co do těch repozitářů dá někdo jiný. Různé čuňačiny typu "binární balíček se všemi knihovnami" neuznávám. To je Wokenní způsob.

Na druhou stranu, zkompilovat něco z dávných dob na modernějším systému taky bývá pořádná výzva.

Btw... ten Slackware na 386, to je moc retro i na mě :) Mám jen moderní PC až z období 1995 - 1999.

_________________
https://cygnus.speccy.cz ZX Spectrum 128k, Betadisk, DivIDE, ESXDOS


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Retro Linux
PříspěvekNapsal: 24.03.2021, 12:33 
Offline
Óm Nejvyšší
Uživatelský avatar

Registrován: 07.07.2019, 22:14
Příspěvky: 3766
Has thanked: 269 times
Been thanked: 452 times
Jo, ale uživatel co si ze zdrojáků kompiluje programy spadá spíš do kategorie potrhlý podivín než sekretářka :-). Hlavně když si musí sehnat, ideálně opatchovat, zkompilovat a nainstalovat ještě i potřebné knihovny a pokud možno i jádro. Tady člověk s psaním všemi deseti tedy nevystačí...

Balíčkovače jsou podle mě nejlepší věc co linux přinesl světu, protože ty (od)instalovat bez dependency hell, to je radost. 99% uživatelům to zjednodušuje život a ten zbytek má stejně Gentoo :-). Prasecky napsaný program dostat z jím nejlépe nějak rozbitého systému je hnus. Wokenní způsob zabalení programu je ale paradoxně jediný, který bude nejspíš fungovat jak na prastarém tak i na aktuálním systému :-).

Autor byl dost odvážný že to instaloval na holé 386SX se 4 MB RAM, tj. prakticky minimální hw konfiguraci co to ještě utáhne. Taky ta odezva tomu pak odpovídala :-). Mít tam 386DX s FPU a 8-32 MB RAM, to by byla jiná.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Retro Linux
PříspěvekNapsal: 24.03.2021, 13:27 
Offline
Radil

Registrován: 03.07.2018, 23:06
Příspěvky: 362
Has thanked: 221 times
Been thanked: 253 times
Já ten Slackware 1.1.2 zkoušel instalovat alespoň virtuálně v PCem (na emulované 486ce, 100MHz) a pak si na něm přeložit první verzi Squeaku (z roku 1996). PCem dostatečně nezpomaluje přístup k disketám a disku, takže zážitek to není moc autentický.

https://www.abclinuxu.cz/images/screens ... 643658.png

Pokud si s tím někdo chcete pohrát, tady je VM: https://github.com/pavel-krivanek/SqueakOnSlackwarePCem

Mimochodem, Linus první verzi jádra vytvořil na 386DX 33MHz, 40 MB disk.

_________________
Špóngiu navlhčiť


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Retro Linux
PříspěvekNapsal: 24.03.2021, 15:06 
Offline
Pan Generální

Registrován: 07.05.2014, 01:21
Příspěvky: 2569
Bydliště: Praha
Has thanked: 502 times
Been thanked: 604 times
Já jsem poprvé zkoušel Linux někdy v roce 96. Byl to určitě Slackware, nejspíš 3.X a na 386SX s 2MB RAM to bylo hodně zajímavé :) Na takové sestavě nejde spustit ani setup, musí se nejdřív ručně vytvořit a aktivovat swap... Stahoval jsem to v laborce na FELu a nosil domů na disketách co mi někdo dal - většinou vyhozené instalačky pochybné kvality. Chtělo to hodně pokusů, než se něco povedlo donést komplet a něco na tom pak dělat asi stejně moc nehrozilo... Pak jsem upgradoval na 486 s 8MB a objevil Monkey, s tím už se něco dělat dalo...
Nějakou dobu už se chystám, že starý Slackware zkusím (ve virtualboxu mám 3.1, ale to fakt není ono :) ) Mám tu připravenou 386DX40 a v ní zatím 38MB RAM, tak by možná mohly být i Xka...

_________________
ZX80, ZX81, ZX Spectrum, ZX Spectrum +2, Didaktik M, PMD 85-1,2A,3, Olivetti Prodest PC 128, Acorn BBC Micro, PC-XT, Amiga 500


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Retro Linux
PříspěvekNapsal: 24.03.2021, 16:16 
Offline
Óm Nejvyšší
Uživatelský avatar

Registrován: 07.07.2019, 22:14
Příspěvky: 3766
Has thanked: 269 times
Been thanked: 452 times
To je hodně zajímavá 386DX když má >32MB RAM. Swap se asi pěkně protáhne u těch 2MB RAM, to je naprosté minimum RAM pro běh holého systému...


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Retro Linux
PříspěvekNapsal: 24.03.2021, 17:24 
Offline
Pan Generální

Registrován: 07.05.2014, 01:21
Příspěvky: 2569
Bydliště: Praha
Has thanked: 502 times
Been thanked: 604 times
Dva dlouhé a čtyři krátké sloty. Navíc zkousne EDO. Zatím tam mám 2x16MB + 4x1MB. Když konečně někde seženu patřičné šváby a osadím ty krátké čtyřmegové od Kubika mohlo by být i 48MB :)

Swap se rozhodně protáhnul, zkoušel jsem na tom SX tenkrát kompilovat jádro... Trvalo pár dlouhých hodin mlácení diskem, než to konečně skončilo na nějaké podivné chybě...

_________________
ZX80, ZX81, ZX Spectrum, ZX Spectrum +2, Didaktik M, PMD 85-1,2A,3, Olivetti Prodest PC 128, Acorn BBC Micro, PC-XT, Amiga 500


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Retro Linux
PříspěvekNapsal: 24.03.2021, 17:39 
Offline
Óm Nejvyšší
Uživatelský avatar

Registrován: 07.07.2019, 22:14
Příspěvky: 3766
Has thanked: 269 times
Been thanked: 452 times
EDO mám 128 MB moduly to by si 386ka chrochtala mít takovou desku :-). Ale to bude už nějaký 486 čipset, staré desktop kusy pro 386 obvykle končily na 32 MB.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Retro Linux
PříspěvekNapsal: 24.03.2021, 19:32 
Offline
Pan Generální

Registrován: 07.05.2014, 01:21
Příspěvky: 2569
Bydliště: Praha
Has thanked: 502 times
Been thanked: 604 times
UM82C491F - datasheet jsem nenašel, ale 486 se s tím taky vidí...
128MB by mohlo být zajímavé jenom zkusit, jestli by to chodilo a co by to dělalo. Už takhle s těmi 36MB "HIMEM is testing extended memory" trvá 17s :)

_________________
ZX80, ZX81, ZX Spectrum, ZX Spectrum +2, Didaktik M, PMD 85-1,2A,3, Olivetti Prodest PC 128, Acorn BBC Micro, PC-XT, Amiga 500


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Retro Linux
PříspěvekNapsal: 19.09.2021, 10:22 
Offline
Radil

Registrován: 03.07.2018, 23:06
Příspěvky: 362
Has thanked: 221 times
Been thanked: 253 times
Hezký přehled prvních distribucí z roku 1992: https://lunduke.substack.com/p/the-linux-distributions-of-1992

_________________
Špóngiu navlhčiť


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Retro Linux
PříspěvekNapsal: 19.09.2021, 14:03 
Offline
Profík
Uživatelský avatar

Registrován: 20.02.2017, 01:17
Příspěvky: 800
Has thanked: 19 times
Been thanked: 48 times
Dávat na počítač se 2 GB RAM (řek bych i se 4) 64-bitový OS je podle mě blbost. Jen se víc zaplácá paměť ne? Jinak miluju ty rozumbrady co plivou po těch Atom CPU všude možně. Podle mně jsou to právě tyto CPU pod 10W co budou udávat krok v budoucnosti. Jistěže ne přímo tyto Atomy, ale jejich principiální nástupci. Aka není nad to odhalit zprasenou webovou stránku, která horko těžko rozdýchává na mém atom Celeronu n2830... Doba brute force pomalu skončila wintel pánové... Nastal čas na softwarovou optimalizaci!!! aka fuck Win 11


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 73 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz