Pan Kubiš na můj křížový výslech nakonec skutečně odpověděl:
V úvodu upozorňuji, že můj počítač Krišpín bych úplně nenazval klonem ZX Spectrum. Byl sice inspirován počítačem ZX Spectrum, a měl nějaké podobnosti: (procesor Z80A, dynamyckou paměť 4116, které část sloužila jako video RAM, vizuálně trochu podobná klávesnice, nizkonapěťová část zdroju napájecího napětí) ale tím podobnost prakticky končila. Hardwarově nepoužíval obvod ULA, ale pro generování video signálu používal monostabilních klopné obvody, posuvný registr a logické hradla. Jako zajímavost si pamatuji, že generování videosignálu se účastnil přímo procesor a to tak, že na konci obrazového zatemnění skočil na adresu kde byla videopaměť, ale harwarově bylo zajištěno, že se pro něj v té době na datové zběrnici generovala 0 = instrukce NOP a tím pádem pouze fungoval jako čítač a adresoval video RAM (generování video signálu zároveň zajistilo refresh RAM).
Odpovědi na Vaše dotazy vkládám přímo do Vašeho textu.
S pozdravem,
Kubiš
Dobrý den,
to je, samozřejmě velká škoda. Byl bych moc rád, pokud si najdete čas alespoň odpovědět na několik otázek. Klidně po částech.
- Jak byl Krišpín realizován? Vlastní plošný spoj, univerzální plošný spoj se smaltovanými propojkami, ovíjené spoje apod.
Vlastní plošný spoj. Vznikl malováním pomocí lievikového pera přímo na kuprextit a leptán směsí kyseliny dusičné (z drogerie) a peroxidu vodíku (z lékárny po známostech).
- Z kolika plošných spojů se skládal? Jak byly případně propojeny?
Jeden jednostranný plošný spoj a hromada drátových propojek.
- Kolik integrovaných obvodů přibližně obsahoval?
Nepamatuji si, ale odhaduji něco mezi 20 až 30.
- Jaké používal typy pamětí?
RAM byla 4116 zajímavostí bylo, že jsem dal vždy dvě na sebe a pouze jsem té horní ohnul nožičku tak aby se nedotýkala té spodní a zapojil drátkem přímo do plošného spoje tím jsem dosáhl menšího a jednoduššího plošného spoje.
- Byl celý paměťový rozsah řešen jedním druhem paměti?
RAM byla pouze jedna sada 8 x 4116 = 16kB viz výše
- Narazil jste na problémy s rychlostí pamětí?
Nepamatuji, že bych měl problém s rychlostí dokonce se mi mane, že jsem systém skoušel přetaktovat ... mám ten pocit, že jsem dosáhl stabilitu i při 6MHz, ale nemohl jsem tu rychlost použít kvůli generování videosignálu
- Jaké používal EPROM?
1xEPROM 2716 nebo 2732 ... už si nepamatuji
- Jak jste EPROM programoval?
Vlastní programátor, který využíval takový vývojářský kit myslím že se jmenoval PMI 80 a měli jsme ho v programátorském kroužku. Mazačku EPROM jsem ubastlil z výbojky z horského slunce a veliké hliníkové naběračky
- Kde jste získal obsah původní ROM ZX Spectra? Používal Krišpín nepozměněnou ROM?
Nepoužíval jsem ROM ZX Spektra ... BIOS sme si psali sami s Ivanem Fedorkem
- Jaká vyžadoval napájecí napětí?
+5V, možná 12V, ale určitě tam byla potřeba i -5V protože pamatuji, že jsem si málem zničil RAM když mi -5V vypadlo
- Jak jste řešil zdroj napájení? Byl oddělený?
Detaily si nepamatuji ale vím, že se z cca 9V nějakým triviálním tranzistorovým měničem pumpovalo 12V a u toho mi vznikalo -5V. Vím, že jsem se nechal inspirovat právě zdrojem ZX Spectra.
- Jaký používal procesor? Dederónský UB880D nebo podobný?
Z80A dovezený od soukromníka v Budapešti (tam bylo povoleno drobné podnikání)
- Dovoloval barevný výstup?
Ne, generoval pouze černobílý videosignál
- Obsahoval modulátor nebo měl pouze kompozitní výstup? Nebo měl RGB výstup?
Bez modulátoru.
- Jaké zobrazovací zařízení jste používal?
Upravený černobílý přenosný televizní přijímač "Pluto"
- Jaké periférie jste k němu připojoval? Obsahoval 8255ku pro paralelní interface?
V první fázi měl pouze videovýstup a oddělovače sběrnice pro čtení klávesnice, dokonce tam nebyl ani audio in out
později se povedlo dokoupit i 8255 na kterou jsem připojil audio in-out pro magneťák a programátor EPROM vlastní konstrukce.
- Jaký magnetofon jste používal?
Byl to nějaký menší přenosný kazeťák, ale typ si nepamatuji.
- Jak byla konstruována klávesnice, především tlačítka?
Klávesnice byla připojena jako diodová matice. Hmatníky tlačítek jsem vyráběl z plexiskla "lisováním" za tepla. Postup byl použit ze zkušeností jak se tvarovali kabinky leteckých modelů. Tlačítka jsem nabarvil nitro-barvou, popisoval propisotem a nakonec opatrně lakoval průhledným lakem. Elektrické kontakty jsem vytvořil pomocí připínáčků a pružinek. Byla to pakárna a docela to zlobilo. Vím, že mi dalo dost zabrat než se povedlo softwarove potlačit zákmity ze spínání.
- Jak vypadala krabice? Jak byla velká?
23 cm široká, cca 25 cm dlouhá => 17 cm víko + cca 8 cm klávesnice, cca 5 cm vysoká v místě kde bylo víko cca 3 cm vysoká v místě klávesnice
- Kde a jak jste sháněl součástky?
V Maďarsko (Budapešť). Tam bylo povoleno drobné podnikání a byl tam soukromník co měl obchod s elektronickými součástkami.
- Jak drahá ta konstrukce asi byla (maloobchodní cena 4116 byla v roce 1983 těžko neuvěřitelných 1000 Kčs). Jak náročné ho bylo ufinancovat?
Jako student jsem zároveň pracoval ve výpočetním středisku jako programátor + jako studentská pomocná síla. Pocházím ze Štúrova, mým rodným jazykem byla maďarština tak jsem si mohl součástky koupit osobně v Budapešti a tak to bylo o dost levnější než koupit ZX Spectrum.
- Jaká byla Vaše hlavní motivace? Kolik lidí se na konstrukci podílelo? Kdo?
Bavilo mne programování a jinak jsem se k vlastnímu počítači neměl jak dostat. Hardware jsem dělal sám programovali jsme ho se spolubydlícím (Ivan Fedorko) na kolejích.
- Proč jste vybral architekturu ZX Spectrum? Co jste používal jako zdroj informací o ní?
ZX Spectrum jsem považoval za nejlepší počítač té doby proto jsem se ho snažil napodobit. Jako zdroj informací jsem měl jeden fyzický kus, který jsem (bez schematu zapojení) úspěšně opravil movitějšímu spolužákovi. U toho jsem si vytvořil blokové schema zapojení, které částečně posloužilo jako inspirace.
- Jaká byla kompatibilita s původním ZX Spectrem?
Softwarově prakticky žádná (ZX Spectrum využíval Basic já jsem musel používat strojový kód procesoru). Hardwarově tam byl stejný procesor a RAM, vizuálně: vzdálená podobnost mechanické konfigurace a klávesnice
- Jak dlouho trval návrh a výroba Krišpína?
Návrh prvního schemata byl rychlý (max jednotky dnů), ale realizace trvala určitě víc než rok.
- Narazil jste na nějaké obtíže? Co bylo nejtěžší?
Ano, nedostatek součástek. Z elektrického hlediska byl problém udělat dostatečně stabilní oscilátor 4 MHz, protože takový krystal nebyl k sehnání.
Z hlediska mechaniky to byla klávesnice, ta byla v amatérských podmínkách skutečně na hraně mých schopností.
- Jak dlouho Krišpín sloužil? Jaká byla jeho spolehlivost a další osud?
S ohledem k tomu, že u Krišpína se procesor používal i při generování videosignálu byl Krišpín buď pomalý když generoval obraz, nebo pro "vědecké výpočty" běžel s neaktivním video výstupem. Proto jsem navrhnul nový systém, který byl sice výrazně složitější, ale měl běžel trvale naplno i při generování videosignálu. Krišpína jsem rozebral na součástky se záměrem použít je v nové generaci. Nová generace měla mít stránkovanou paměť rozšířitelnou na 112 kB a měla zároveň sloužit jako moje diplomová práce. Žel jsem nedocenil, že když to bude diplomka tak ho budu muset postavit na "socialistických" součástkách. Proto jako jeho následovník nakonec vznikl počítač, který se ZX Spectrum už neměl společného prakticky nic.
- Jaké počítače jste používal po něm?
Následovník Krišpína byla moje diplomka, žel na bázi MH8080, který byl částečně kompatibilní s PMD85, ale měl výrazně větší paměť. Tehdy jsem si jeden postavil souběžně s diplomkou. Ten kus z diplomky pak sloužil na katedře jako měřící systém pro měření a analýzu šumu polovodičů. Ten svůj kus jsem používal několik let a prodal jsem ho kolegovi v práci až poté co jsem si koupil první PC. S tím kolegou už léta nejsem v kontaktu a osud toho počítače mi není znám.
- Proč jste zvolil jméno "Krišpín"
Nápad byl Ivana Fedorka a byla to spíš recesse s odkazem na postavu z pohádky.
- Plánoval jste další verze? Byl samotný Krišpín průběžně modifikován?
Ano, viz výše. Mimo jiné byl několikrát předělán oscilátor, původní oscilátor byl natolik teplotně nestabilní, že televize neudržela synchronizaci na generovaný videosignál.
- Jaké byly Vaše nejpoužívanější programy v té době? Jaké programy jste pro něj vytvořil?
Žel tady se mi moc detailů nevybavuje, jedna z prvních věcí byl BIOS, pak to bylo nahrávání a ukládání programů na pásek, určitě to bylo několik her a primitivní grafický editor. Vím, že jsem začal pracovat na knihovně matematických funkcí v pohyblivé řádové čárce, ale asi jsem ji nedokončil.