OldComp.cz

To není takovýhle krystal? https://cz.mouser.com/ProductDetail/IQD ... d0jg%3D%3D

_________________
i++ (INC) increment
i-- (DEC) decrement
i@@ (EXC) excrement

Tak ja uz se zacnu pomalicku trosku tesit

_________________
Nikdy nediskutujte s blbcem. Stáhne vás na svoji úroveň a vyhraje zkušeností.

Jakou rozteč mají FRB, metrickou nebo palcovou?

2,5 mm mezi piny a 5 mm mezi řadami.

Celé FK-1 je v metrickém rastru … ono se to nezdá ale rozdíl těch 0,04mm na cca 350mm dělá už něco přes 5,5mm a to už je moc velký problém někde vyšetřit místo aby se člověk vešel do rozměru. U desek do SAPI-1 (140x150mm) to dělá 2,5mm a je to už dost velký problém se tam vejít. Desky co jsou našlapané, až na doraz nejde překreslit z metriky na tu anglosaskou šílenost, aneb se to nevejde do rozměru.

On je problém v tom že desky se navrhovali v metrickém rastru, ale pouzdra DIL se dělali v palcovém rastru … a aby v tom byl pořádný zmatek ta soudruzi v zemi, kde včera znamená dnes dělali pouzdra DIL v metrickém rastru, ale uměli je i v palcovém (z označení IO jde poznat které pouzdro je použito).

K věci. Ten FRB20 je pro myš 3WN16605 ale děla se i myš 3WN16607. Rozdíl mezi nimi je jen použitý konektor místo FRB20 je použit CANNON9. Jestli se rozhodnete, že by se vyrobila várka replik tak nemám problém prohodit ty konektory (oba na jednou se tam nevlezou). Případně udělat ještě nějaké drobné úpravy.

_________________
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna, aneb jsem dyslektik a dysgrafik.

http://www.sapi.cz/

Za mě pochopitelně hlasuji pro 9pin Cannon, mám druhou variantu myši. Ale jde to řešit i redukcí z většího na menší, pro PMD ostatně moc pěkná redukce od zxcygnuse existuje také. Možná by stačilo to nechat tak a přidat k deskám schémátko zapojení myšky přes redukci pro nás méně zdatné .

Metrické rozměry jsou bolest v ( ! ), protože už DIL40 patice není fyzicky možné do děr narvat (když se jedná o precizní variantu, měkkou plechařinu tam narvete). Ten kdo tohle vymyslel by si vážně zasloužil metál.

Pak existují takové vylomeniny, jako je Maťo, který má hlavní PCB v palcovém rastru, patice a konektory na ní jsou v metrickém a PCB klávesnice je pro změnu v metrickém rastru.

_________________
Špóngiu navlhčiť

Ona TESLA dělala patice jak v metrickém tak v palcovém rastru. Přesněji v palcovém rastru děla ty vysoké v termoplastu (šedý, modrý, zelený) ale jen pro velikosti DIL 24, 28 a 40 (TX 782 52xx).

Ano ty rozdíly v rastrech je na . Ona ta plechová varianta je zatracovaná, ale za jistých okolností jsou plechové varianty lepší, ale nesmí to bít absolutní čínský odpad. Osobně používám zásadně ty plechové varianty.

Ono zlato je docela prevít a za jistých okolností rádo difunduje tj. výsledek s cínem je nevodič, u křemíku je to jak kdy (bílí a růžový mor).

_________________
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna, aneb jsem dyslektik a dysgrafik.

http://www.sapi.cz/

Zajímavé, to jsem nevěděl že i zlato se rádo rozlézá do pájky, ale je to tak. Zase dneska vím o něco víc .

Běžná pájka "krásně" krystalizuje a mechanicky křehne, zejména bezolovnaté ale ve finále krystalizuje asi všechno i olovnaté jen jim to trvá déle. Viděl jsem pár mikrosnímků a to jsou pane meče. A potom na staré RVHP stroje se na konektory používalo třeba indium z těžkých platinových kovů a tam se to zase rádo při kontaktu s dalšími kovy rychle pokrývalo vrstvou oxidu a spoje se přerušovaly a muselo se to dost čistit.

On cín je taky docela prevít aneb se v něm rozpouští nejen zlato ale i měď, proto se "přepalují" očka u trafopáječek. Dále nemá rád máz, aneb se rozpadne na prach tj. cínový mor. Cín-olovo v poměru 63:37 je autentická (pokud se nepletu) slitina tj. dojde k rozpuštění najednou (za nižší teploty než jednotlivé kovy) a je to téměř ideální slitina pro pájení za rozumnou cenu. Existují i lepší pájky ale ty používají bizmut, který je, mám pocit o dost dražší než zlato. U bezolovnatých pájek za rozumnou cenu a z rozumně dostupných kovů jde o slitinu cín-stříbro, ale toho stříbra musí bít něco kolem 4%, což už leze docela do ceny ale pořad je to horší než cín-olovo. I s těmi cca 4% stříbra je ta pájka křehčí a má vyšší teplotu tání.

Hups to jsme trochu mimo téma.

_________________
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna, aneb jsem dyslektik a dysgrafik.

http://www.sapi.cz/

Eutektická slitina, ta taje bez přechodových fází . Bizmut výrazně snižuje teplotu tání, mám i bizmutovou pájku a ta taje už při +180°C, hluboko pod tou běžnou. No ale jak říkáš - dosti utíkání od tématu.

Co by se mi na modernizovaném FK-1 celkem líbilo, by byl VGA výstup. Aby se to dalo připojit přímo k VGA monitoru. RGB či dokonce analogový TV signál dnes už přeci jenom není úplně to nejlepší čím si vypalovat oči a to rozlišení 512x256 si taky zaslouží trochu ostrý obraz. Já vím, je to trošku hereze, ale zase by to hodně věcí ulehčilo .

Tak zrovna překopat video aby z toho lezl signál, co sežere VGA monitor není zrovna drobná úprava ale kompletní překopávka video obvodů. Výstup videa na FK-1 je i pro AZJ-462 tj. TTL s oddělenými signály pro video data, horizontální a vertikální synchronizaci. Takže spáchat scandabler bude daleko jednoduší. Jako úprava by se dalo vytáhnout hodiny, co vysouvají video data.

Ta jednotka AZJ-462 se vyskytuje v dost zařízení a je to takový dobový průmyslový standart, takže její scandabler by se hodil. Připadané vytažení některých hodin pro snazší synchronizaci (detekci rozlišení) by neměl bít problém. Otázka je kdo bude ochoten spáchat ten scandabler ala AZJ-462 aneb to bude muset umět docela velký rozsah vstupních rozlišení napasovat na nějaké z VGA rozlišení (asi by nebilo od věci, aby jich to umělo více).

Např. i SAPI-1 u desek AND-1x a DGD-1 má výstup na AZJ-462. AZJ-462 se vyskytuje v terminálech SM1602, SM7202 AND-16, AND-80, pořizovačích dat CONSUL 2711-2714 , v AZCJ je dokonce na výšku, v stolním SM50/40 snad i SM50/50 je taky (stejná bedna s SM1602, SM7202) také byli (jsou) v CNC řídicích jednotkách z produkce ČSSR a určitě by se toho našlo více.

Těmi drobnými úpravami FK-1 bylo na mysli změna konektoru pro myš nebo změna napájecích „svorek“ …

_________________
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna, aneb jsem dyslektik a dysgrafik.

http://www.sapi.cz/

To mi bylo jasné od začátku že vylámat VGA z TV výstupu není úplně triviální věc . Ale ten scandoubler - dej mi schéma a kýžené rozměry a udělám ti pcb. Ono těch FK-1 stejně bude muset vzniknout víc kousků aby se to nějak vyplatilo dělat tak ať toho je víc. Stejně tak díky existenci goteku a podpoře tohoto počítače CP/M by to mohlo obsahovat i nějaký pinový konektor á la PC FDD kabel.

A druhá věc - co ty čtyři 4 kB EPROMy, nešlo by to předělat na jednu 32 kB EEPROM variantu co se dá snadno koupit i (pře)programovat? Pak by se s 1 jumperem dalo mít dvě verze Monitoru či něčeho dalšího na jedné desce po 16 kB. Místa na pcb by na to bylo jistě dost, ty 4 patice zabírají pořádnou plochu.

Vidim tam v rohu i vystup CVID a ZEM ... to bude kompozit? Takze na normalni telku ?
pozn. v bídné kvalitě by pak možná posloužil i trapný cinsky převodník AV to VGA ?

_________________
....

Ano, aj kompozit to má.