OldComp.cz

Přestože jsi to pravděpodobně nemyslel vážně, tak přesně o takovém systému se bavíme a velmi podobně bude vypadat. Včetně té zobrazené klávesnice, pro kterou autor výše uvedeného článku napsal kdysi i ovladač pro SAPI a Mikrobasic 2.4. Jediným rozdílem bude výška té skříně, odhaduji to tak na 10% originálu z fotky. Ale forma bude stejná...

Přístroj v krabici.
Je tam vidět, že ze vzdáleností příčných lišt se nedá nic dělat. Ty jsou upevněny jedním šroubem a aby se nemohly dát křivě, tak sedí na rantlu, nebo jsou u bočnic výstupky, které je podpírají.
Takže 4U bočnice nejdou díry posunout o 4mm dolů. Protože je nemám, tak to nemůžu přesně odměřit.
Jako řešení vidím uříznout z 3U bočnice 40mm pás a ten spojit páskem s 3U bočnicí.

Jak jsem koukal do výkresů, tak počítají s výškou karet 100mm do 3U, 234mm do 6U a 367mm do 9U.
Bočnice 4U je vlastně 3U pro desky a 1U pro příslušenství, třeba chlazení.
Nějak to už modernizovali a používají šrouby M4 s Torx20, já mám ještě M5 a šestihran 4, pokrok se nedá zastavit
Nejlepší tedy použít lišty s dvěma děrami a udělat vlastní bočnice na míru z rovnýho plechu.

https://schroff.nvent.com/sites/g/files ... 20Document
https://schroff.nvent.com/sites/g/files ... on%20Sheet

_________________
Diagnóza: Touretteův syndrom, Koprolálie, Dyslexie, Obsedantně kompulzivní porucha.
Kalkulačky: Privileg PR56, TI51-III, TI57, TI58, TI59, TI83, TI-83 Premium CE, TI89
Počítadla: BOBO64, ZX48 plus, DG-88, Didaktik-M, C16, C64C, Amiga 500+, MZ800, MUPID C2A2

Máš pravdu, s výškovým deficitem 4U versus plošný spoj 140mm (dělá to cca 4,5mm) neudělám systémově čistě vůbec nic. Buď nechám udělat nové bočnice, které by vyřešily všechny problémy, nebo zkusím podložit vodítka. Tomu ale moc šancí nedávám, vzhledem k systému jejich mechanického upevnění do vodorovných lišt. To podložení vodítek by na druhou stranu řešilo plné výškové vykrytí čelního prostoru čelními štítky a neměl bych nahoře nebo dole mezeru 4,5mm vůči krabici.

Ale stejně musím mít v ruce jedny bočnice (ať už 3U nebo 6U), abych přesně zaměřil takové věci jako pozice čelních děr v těch předních bočních úhelnících a abych celkově měl nějaký vzor, který bude mít normované rozměry. Momentálně nemám v ruce nic a z mé strany jsou to prozatím jen technické představy.

To Danhard: Koncem týdne už bych měl mít dost času a ozval bych se ve věci těch dílů od Schroffa.

Aby jsi nebyl papežtější než papež, nebo edovatější než Eda
http://www.kompjutry.cz/soubory/pocitac ... 1_big.html
Není jednodušší vytisknout ty vodítka na tiskárně a použít hladký hliníkový profily ?

_________________
Diagnóza: Touretteův syndrom, Koprolálie, Dyslexie, Obsedantně kompulzivní porucha.
Kalkulačky: Privileg PR56, TI51-III, TI57, TI58, TI59, TI83, TI-83 Premium CE, TI89
Počítadla: BOBO64, ZX48 plus, DG-88, Didaktik-M, C16, C64C, Amiga 500+, MZ800, MUPID C2A2

Přesně tuto bednu mám doma. Ale pouze jednu a ještě poškozenou. Problémem jsou ty originální "hladké" vodorovné profily, které mají na koncích asi nabodované "objímky" pro šrouby z boku. Ale pokud jsi myslel použít jiné lišty, tak to jo. Možností je určitě více. Já chci porovnat cenu celé sestavy, když si ji na zakázku nechám vyrobit, s cenou "hotových" komponent třeba od Schroffa. Jednodušší je vzít seznam objednacích čísel a udělat objednávku, než shánět firmu, která to vyrobí a ještě aby u toho člověk průběžně byl a hlídal si konstrukční detaily. A nejhorší je, že pokud těch beden člověk nenechá zakázkově vyrobit X, tak se stejně s Tebou nikdo nebaví. Stejně tak jsem dopadl, když jsem sháněl výrobce pro krabice KK07-231, které už nemůžu nikde sehnat.

Udělal jsem pár fotek dílů od Schroffa.

3U subrack nejmenší, na 5 Euro karet
3U subrack velkej, na 21 Euro karet
6U bočnice

_________________
Diagnóza: Touretteův syndrom, Koprolálie, Dyslexie, Obsedantně kompulzivní porucha.
Kalkulačky: Privileg PR56, TI51-III, TI57, TI58, TI59, TI83, TI-83 Premium CE, TI89
Počítadla: BOBO64, ZX48 plus, DG-88, Didaktik-M, C16, C64C, Amiga 500+, MZ800, MUPID C2A2

Na druhé fotce to patří k příslušenství?

_________________
i++ (INC) increment
i-- (DEC) decrement
i@@ (EXC) excrement

Už to úplně vidím: na čelní plát sestavy nechám natisknout do rohu malé logo kočky s nápisem SAPI-1 HellCat. A procesor by jel u této verze na 4MHz...

Jinak u mě vede ta druhá fotka.

Momentální stav vývoje bedny je asi takový, že jsem vyloučil esteticky vyřešenou ale nereálně drahou sestavu od firmy Fischer elektronik. Drahá je na tom hlavně ta úprava na formát karty SAPI-1. Cena řádově 20000Kč/kus. Tudy cesta nevede.

Ale zůstal jsem u jejich komponent, jmenovitě bude subrack postaven na profilech GB29/GB33. Dnes jsem odzkoušel nanečisto ručně vyrobené ocelové bočnice a objednal bych strojně vrtané z hliníkové slitiny. Někde jsem našel, že výrobci používají na bočnice Al slitinu 5052. V následujícím týdnu by měla dorazit zkušební šablona (plošný spoj) na ověření pozice budoucí sběrnice vůči šasi. Sběrnici stejně udělám novou, s palcovou roztečí slotů. Bude pouze 16-slotová, aby na kraji zbylo místo pro počítačový zdroj ve standardu TFX.

Hlavně bych tu sběrnici připravil na budoucí provoz na vyšších frekvencích. Inspiroval jsem se projektem kolem S-100. Impedanční zakončení sběrnice bych řešil asi zásuvnou kartou na poslední pozici, abych ten vývoj impedančního přizpůsobení neřešil na velké plachtě. Ve hře je tedy karta PST-1 (pasivní sběrnicový terminátor), možná, že nakonec to zakončení bude "aktivní" dle zmíněného projektu u systému S-100. Pro procesorovou kartu momentálně zkouším násobič frekvence, který by ze systémového taktu 2MHz vyráběl frekvenci 2-10MHz pro Z80. Pro kompenzaci této frekvence (pokud ji sběrnice vůbec snese), by sloužil nastavitelný generátor čekacích stavů v rozsahu 0..16WS.

Pokud bych v této fázi návrhu měl odhadnout cenu celé mechanické sestavy včetně vnějšího krytu (bez sběrnice a zdroje), bude to zřejmě pod 10.000,- Kč ale asi ne moc. Asi budu majitelem jediného vzniknuvšího prototypu. Na druhou stranu ten subrack bez kabátu by mohl být do 4.000,- Kč. To je bohužel cena za atypický formát plošného spoje.

Myšlenku rychlejšího procesoru do pomalé desky jsem taky řešil. Při operacích s vnějškem se zastavoval procesor. Pokus byl s 20MHz Z80. Chovalo se to pak jako by byli instrukce na méně taktů. Nikdy jsem to nedotáhl, nebylo to stabilní a hlavně to znemožňovalo RFSH. Byl to jen pokus na nepájivém poli. Kdyby to mělo SRAM u procesoru na plném kmitočtu a zpomalovala se jen sběrnice, to by asi byla lepší cesta. Problém by byl jen s video pamětí. Proto, že to ale rozhodí časování programů tak to nemá větší přinos.
Nezkoušel jsi s rychlým procesorem použít VF generátor a zrychlovat dokud to nevypadne?

_________________
Praxe znamená, že vše funguje, ale nevíme proč. Teorie znamená, že vše víme, ale nic nefunguje.
Někdy je teorie spojena s praxí. Znamená to, že nic nefunguje a nikdo neví proč ...

Nezávisle jsme s Romanem Fulekem (autor NCB85) dělali pokusy s přetaktováním 80C85-ky. Já konkrétně jsem měl OKI MSM80C85AH2 se jmenovitým taktem 5MHz a ta se nechala vytočit na 10,5MHz (vstupní frekvence je dvojnásobná, takže 21MHz na hodinovém vstupu X1). Roman dospěl k podobným číslům.

Ale 80C85 není Z80. S tím RFSH máš pravdu, to bude asi problém. Ale od toho jsou pokusy. Ostatně, mám rozkreslenou desku REM-1Z, která má 4x64kB SRAM ve čtyřech paralelních bankách, přepínaných signály MAP1/MAP2. Bude to pěkné hraní...

To že ze Z80 dostanete 20MHz a více ale co zbytek karet tam bych si tipnul, že moc přes 4MHz se jim chtít nebude, případně se bude muset na portové operace vdát WAIT stavy. ARB-1 by ty 4 MHz měla dát, někde i vyhrabu RAM-1 na které je fixou napsáno 4MHz, osazenu ruskými 5V 4116 ale v 2MHz stroji mi nejela… Co takové karty jako displeje a FDD řadiče jak tem se bude líbit násobně vyšší takt CPU. Nebo to bude komplet nově postavený stroj, který bude stavěn s ohledem na maximální možný dosažitelný takt CPU

Má to v dnešní době se hnát u těchto starých strojů za maximálním taktem CPU??? Teda krom toho si udělat čárku že stroj XY jeda na X MHz. Ona JPR-1Z je už z výroby nachystaná na 4MHz provoz ale moc se té možnosti honit SAPI-1 na 4MHz nepoužívalo nebo aspoň si toho nejsem vědom.

_________________
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna, aneb jsem dyslektik a dysgrafik.

http://www.sapi.cz/

Z mé strany to vnímám spíše jako pokus, kolik ta sběrnice sama o sobě snese a kde má limit. Ale jak říkal MilasPce, Z80 generuje konstantní signál RFSH bez ohledu na požadované WAIT stavy a tam zcela jistě narazíme. Ale nemusíme chodit nijak vysoko. Na relativně dlouhé sběrnici s rychlými budiči může být problém i na nízkých frekvencích. U některých systémů S100 se stejně dlouhou sběrnicí prý měli problémy i na 2MHz.

Nicméně když neuvažuji signál RFSH, tak od toho tam je signály RDY pro vkládání WAIT stavů, aby jednotlivé karty měly dodrženo požadované časování. Ale znovu říkám - to není honba za nějakými rekordy. Chci si vyzkoušet, kde to má limit, jak jej mohu ovlivnit a jak udělat sběrnici na 2 (max. 4) megahertzech stabilní. Opět budu citovat co říkal MilasPce, a to, že se zvyšující se frekvencí a větším počtem WAIT stavů stejně klesá efektivita té vyšší frekvence. Toho jsem si plně vědom.

16-slotová sběrnice má 15 roztečí po 20,32mm, tj. 305mm. To je i na základní řadu TTL už celkem značná délka. A to nepočítám rozvody po deskách. Takže vývoj směřuje ke stabilní DLOUHÉ sběrnici pro 2MHz. Pokud se toto podaří, budu spokojen.

Tak to pak jo. Podle chytré knížky je těch 30cm pro TTL (klasiku) na hraně kdy je třeba přizpůsobit vedení. Vlastní sběrnice v SAPI-1 mají něco na způsob přizpůsobení aneb jedna strana DPS je pokryta zemí. Mám i pasivní propoj, který umožňuje propojit dvě ARB-1 sběrnice (možno osadit až 13 plnohodnotných karet) kdy délka datové sběrnice je skoro 110cm a chodí na tom i RAM-1 bez ztráty kytičky (na 2MHz). Problém s replikací je v tom kde sehnat původní ploché kroucené kabely které mají velký podíl na tom, že to funguje.

Prodlouženou sběrnici jsme už dělaly a jednu mám doma i osazenou a co si pamatuji tak na 2MHz s ní nebyl problém, mám i jednu oficiálně používanou dobovou prodlouženou sběrnici (ala ARB-1) a jednu neosazenou dobovou portovou sběrnici tj. Z-160 (ala IOB-1). Do SAPI-1.5 by měla taky existovat prodloužená sběrnice. S toho usuzuji, že na 2MHz a s konstrukcí ala ARB-1 by to mělo chodit, otázka co to udělá při 4 MHz.

Jestli si to nepletu tak problém není ani tak kmitočet jako takový ale rychlost změny tj. strmost hran aneb čím strmější hrany tím kratší je spoj který to snese bez přizpůsobení.

U té dlouhé sběrnice bude pak vhodné na rozvodu +5V připájet po celé délce pomocný drát aby se posílil průřez rozvodu +5V. Bude to mít docela vliv na stabilitu systému, s rozvodem zemně to tak bolavé není, aneb to řeší stínění.

_________________
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna, aneb jsem dyslektik a dysgrafik.

http://www.sapi.cz/

Ještě k těm dlouhým sběrnicím, to co se dochovalo k SAPI-1:
SMJ - nemá stínění ale má posíleny rozvod +5V
Z-160 - jde o prodlouženou sběrnici IOB-1
SBI-1 - jde o pasivní sběrnici ze SAPI-1.5 a její délka je přes celý rošt.
ARB-1C - jde o novodobou prodlouženou sběrnici ARB-1, za předpokladu že se neosadí ty odporové hřebínky tak funguje.

SAPI-1 snese prodloužení sběrnice ARB-1 až o dvě prodlužující desky PDK-1 za sebou.

V rachotě mám sběrnici s nějakého řídícího počítače k obráběcím strojům kdy délka sběrnice je 40cm, sběrnice má dvě patra konektorů FRB 90 tj. ty nejdelší. Jednalo se o více procesorový systém, aneb na každé desce byl CPU, a to 8080A nebo 8088(8086 přesně si už nepamatuji) případně i s 8087.

Všechny tyto konstrukce mají jeden společný rys a to že se používají dobové sběrnicové budiče 828x, 3216/26, 74S/LSxxx. (obvody 82xx a 32xx jsou vnitřně dost blízko obvodům 74Sxxx) To platí i pro tu zmiňovanou sběrnici S100.

Když zabrousím do trochu jiného oboru aneb do statických měničů frekvence tak u starých měničů nebylo třeba používat tlumivky, stíněné kabely a další odrušovací prvky. Jak starý tak nový měnič má cca shodný vzorkovací kmitočet, zásadní rozdíl je ale v rychlosti aneb strmosti hran aneb čím novější měnič tím je strmost hran větší a tím větší potíže jsou s tím, aby nedocházelo k rušení, ale taky aby to vinutí motoru přežilo. Jestli tu sběrnici S100 použili dobovou nebo ji jen replikovali, ale použili moderní extra rychlé sběrnicové budiče tak se nedivím, že s tím měli potíže už na 2MHz.

Další zajímavostí je u inteligentních periferií k C2717 (zbrojováček). Originální kabel je dlouhý snad metr, přizpůsobení není nikde vidět stínění taky nikde a přesto to funguje. Trik bude v tom, jak je ten kabel zapojen, aneb to na první pohled chaotické zapojení jednotlivých signálů v kabelu bude mít svůj důvod. Při pokusu použít klasický plochý kabel s prokladem zemí tak to chodilo jen s poloviční délkou kabelu. A to v tom kabelu je 2MHz sběrnice.

_________________
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna, aneb jsem dyslektik a dysgrafik.

http://www.sapi.cz/