OldComp.cz

Úroveň nula je tu pro pojídače koláčů aneb ISO standart aneb programátoři a pojídači koláčů.

Ale vážně, po letech jsem, vlez do programu ve FORTRAN 77 (už veze pro pojídače koláčů, aneb zná IF-ELSE- ENDIF a také textové proměnné !!!) a samozřejmě jsem to psal, jak frajer bez komentářů chví mi trvalo než jsem pochopil, co tím básník chtěl říct a to jsem věděl, co ten kus kódu dělá. Asembler má okomentovaný ale taky když po delší době vlezu do zdrojového kódu tak zjišťuji, že ty komentáře jsou kolikrát jak od pětiletého děcka … takže i komentář se musí umět psát.

Věc co mi dost vadí, že se i do věcí které neopustí nebo je určená převážně pro Československo musí srát angličtina… začínám být na angličtinu čin dál více alergický.

_________________
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna, aneb jsem dyslektik a dysgrafik.

http://www.sapi.cz/

Angličtina je velmi užitečná i u věcí které se neplánují jít ven - protože po čase se zjistí že je potřeba kód sdílet s neznalcem češtiny - spolupracovník cizinec, spolupráce se zahraniční firmou, nebo vypuštění kódu do světa. Litoval jsem že jsem dříve komentoval v češtině a starší kódy se tak staly nepoužitelné pro další použití.

_________________
i++ (INC) increment
i-- (DEC) decrement
i@@ (EXC) excrement

To už je trochu mimo téma, takže zrušíme češtinu (slovenštinu) a zavedeme tu angličtinu … už jsem se s tímto názorem taky setkal … jedna věc je program psaný ve fabrice pro fabriku a druhá program psaný pro domácí žvýkání, aspoň ten pro domácí žvýkání by mohl být v češtině/slovenštině připadne i dvoj jazyčně.

(v jednom dokumentu si američan pořídil BVP a absolutně nechápal, že dokumentace nebyla anglicky, aneb si mohl vybrat z ruštiny, němčiny a češtiny, jo a ještě byl jak vyoraná myš z metrického systému, hlavě ze šroubů)

_________________
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna, aneb jsem dyslektik a dysgrafik.

http://www.sapi.cz/

Ja jsem největší asm lama z vás, nicméně mně se tak nějak neosvědčilo kód komentovat. Koukal jsem se na rozsáhlost kódu Wurmiho pro Ondru, cca 1200 řádků, můj jediný kód v asm má o něco méně a kdyby jsem to měl vše dobře okomentovat tak by to byl jak se zde psalo někdy i sloh. Kdyby si to měl vše načíst tak se pomalu z kódu zorientuji stejnou rychlostí a odpadá nutnost psát sloh. U rozsáhlejších programů již samozřejmě za mně nabírá sloh na své podstatě. Já teď pracuji na konentu jedného 100 řádkového kódu v asm, ale to jsou lehké logiky, a to se snadno komentuje stručně, jakmile se začne blbnout více s bity, tak stručný koment mi nikdy nepomohl, tedy zatím jsem nad komenty u mého kódu zalomil hůl a radši si to vždy nastuduji co potřebuji z kódu. Tedy ten kód je již hotový, první verze, tak se hrají pomalu s něčím jiným.

_________________
Amiga - PMD 85

Ony ty ISO standarty byli vymyšlené proto, aby se v tom vyznal kdokoliv, aneb to bylo jako bys to psal sám. Jenže to pak neumožňuje dělat optimalizace až za hranu dokumentace dané architektury. Až podprogram podprogramu bude mít směšných 10 000 řádku tak pak budeš vděčný za ten ISO standart se slohovým cvičením. Správně okomentovat program je umění a také dost záleží pro koho je to určené. Mám komentovaný výpis monitoru PMI-80 kde se asembler doslova ztrácí v komentářích ale zase na druhou stranu je to slohové cvičení tak dobré že to pochopí i osoba asemblerem nepolíbaná. Osoba, která z INTELHEX kódu pozná pro který je to procesor/jednočip a co to dělá tak z toho popisu bude šílet. To že teď víš, co to dělá neznamená že to pochopíš po několika letech, takže aspoň rámcový popis to chce.

Osobně se taky řadím k velmi mírně pokročilim programátorům.

_________________
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna, aneb jsem dyslektik a dysgrafik.

http://www.sapi.cz/

co to hackujes? :-D

Virusy pre jednu slovensku antivirovu firmu

(ale to uz sme zase fakt ze mimo temy)

To jsou tedy pracovní podmínky.
Co to je za firmu, že ti k těm virusům nedá komentované zdrojáky?

Nechcel som Ťa vyprovokovať a už vôbec to nebolo myslené ako nadávka, naozaj to obdivujem písanie kódu bez komentárov. Hoci i ja za oných mladých čias som to tak robil, neskôr som došiel k tomu, že keď sa po mesačnej prestávke vrátim ku kódu, tak sa viem rýchlejšie zorientovať vďaka svojim komentárom.
M1

mne to neda a jelikoz se psanim sw zivim uz vice nez 30 let, tak se take podelim o svuj nazor. pokud jde o psani v asm, pak je komentar na miste resp. je ve vetsine pripadu prinosem. samozrejme jako kazdy z vas jsem se v zivote setkal i s kodem, kde komentar absolutne nesedel k tomu, k cemu byl napsany, protoze nekdo updatnul kod, ale uz zapomnel updatnout komentar a to je ve svete sw fakt celkem pruser, protoze se dostanete do situace, kdy nevite, jestli komentarum verit nebo ne a stejne louskate pro jistotu i samotny kod nehlede na komentare. takze strucne: kdyz pisu asm, komentuju. petrovi se to libit nebude, ale ja komentuju zasadne v anglictine. tak nejak mi to vic sedi a navic se to po mne i pozaduje pracovne. ne kazdy sw je ale psany v asm, takze pokud se presuneme k vyssim programovacim jazykum (ty moje jsou prevazne c, embedded c, c++), tak si skutecne za ty roky myslim, ze slusne napsany kod, kde clovek pouzije rozumne nazvy promennych i metod, trid atd. a dodrzuje nejaky sikovny coding standard a umi aplikovat design patterns atd. se v 90% obejde bez komentaru. komentar davam jen tam, kde je nejaky slozity algoritmus, ktery neni na prvni pohled zrejmy. a jak uz tady bylo receno, pri psani komentaru je potreba hodne premyslet, aby byl k uzitku. vylozene nenavidim komentare, ktere popisuji, co dany kod dela. to prece vidim i bez nej. je potreba zachytit pointu a ne pro "if (value > 100) return" napsat komentar "konec kdyz hodnota je vetsi nez 100". jiste vite, jak to myslim. kdyz ale pisete jak to prase a je tady pravdepodobnost, ze ten kod bude sdilen i s nekym jinym, pak je mnohem lepsi peclive psat komentare i pro vyssi programovaci jazyky.

vyse napsane neplati, paklize se zivite psanim v embeded c a musite dodrzovat vsechna misra (prumyslovy standard, jak psat kod v c/c++) pravidla a navic vas plati treba nejaka korporace jako siemens, schneider-electric atd. tam stravite s psanim dokumentace ke kodu mnohem vice casu, nez s psanim kodu samotneho. zvlast budete popisovat, jak funguji unit testy, zvlast jak funguje dana implementace. a az to vsechny projde review, tak vas pusti k psani kodu, ktery taky musi projit pres code review a mnoho analytickych nastroju, jako je klocwork, squore atd. atd. a verte, ze ty na vasem kodu nenechaji ani radku suchou ;-)