OldComp.cz

Při propojení 3 vrstev by musel být velký skok v jamce dolů a na té hraně jamky by asi nevznikl dostatečně spolehlivý spoj. Tu horní díru by museli udělat o to větší. Zřejmě je to technologicky nemožné nebo obtížné, protože takový typ propojky se tam nikde nevyskytuje, resp. alespoň jsem tam takovou zatím nenašel. Když potřebují propojit 3 vrstvy, tak tam dělají další krátký spoj.

_________________
i++ (INC) increment
i-- (DEC) decrement
i@@ (EXC) excrement

Preci to je pouze oznaceni matice tranzistoru. Bylo to nutne pro drive pouzivat aby se vedelo ze ve vrstve0 tam nic neni. Nic ale nebrani ve vrstve1 a vrstve2 tam vest spoje. Dokonce je mozne je mit v obou soucasne.

Na druhou cast je odpoved ta, ze konstrukce spoju mezi vrstavami umoznuje pouze propoj mezi dvema vrstvami. Proto je tak casto vedel sebe "seskok" z vrstvy2 do vrstvy1 a pak hned vedle dalsi seskok do vrstvy0 - teba do gate.

Jinak jsem uz rozchodil to, ze kdyz kliknu mysi nekam na obrazek tak na tom miste se mi zobrazi krizek. To je elementarni cinnost proc to cele delam. Takze uz umim precist souradnice bodu a tak bude nasledovat plneni poli a vykreslovani co uz bylo zadano.

To my jsme kdysi dělali tišťáky ručně barevnejma pastelkama do rastru na diazu 2:1 a paní v jiném oddělení to potom nasnímala na digitizéru, kterej vypadal jako rýsovací prkno s příložníkem.
Ty motivy nebyly o moc čitelnější, než ty fotky GDG
Udělal jsem na Gerber děrné pásky kontrolní program a ten měl rozlišení 6 bodů/2,5mm aby se tam dala zobrazit aspoň pecka a průchod spoje mezi nohama IO.
Grafika byla televizní 256x256x4bityRGBY a uměla rolovat (horizontálně o 4 body), takže se dalo jezdit výřezem nad větší plochou.
Zobrazovalo se to na upravené Tesla Color 110.

Takže všechny "vývody" z tranzistorů jsou v 1. vrstvě a všechny čitelné "kroužky" jsou průchod do 2. vrstvy.

_________________
Diagnóza: Touretteův syndrom, Koprolálie, Dyslexie, Obsedantně kompulzivní porucha.
Kalkulačky: Privileg PR56, TI51-III, TI57, TI58, TI59, TI83, TI-83 Premium CE, TI89
Počítadla: BOBO64, ZX48 plus, DG-88, Didaktik-M, C16, C64C, Amiga 500+, MZ800, MUPID C2A2

Muj program bude hodne spartansky ale teoreticky pujde rozsirit a udelat z nej solidni prekreslovaci program. Presne vim kde jsou problemy s prekreslenim plosnaku treba do Eaglu a tak vim co pomuze a co je skoro zbytecne.

Ted jsem udelal verzi co zobrazuje i souradnice. Je to na http://www.radeksuk.cz/sharp/gdg/ukazka4.png . Ta souradnice 29,11 a 624,832 je souradnice bunky 4104, coz je posledni bunka uplne vpravo a dole. Tim chci zacit. Pak jit doleva. Dal jsem do programu
par obrazku az po prvni leve vnitrni napajeni (1/3 posledni radky).

Skoro jiste na 100% by to slo. Ale pro tento projekt je to odbocka co toho moc neprinese. Zobrazit si GDG v Eaglu by bylo hezke a urcite bych to rad videl ale ted tomu nebudu venovat cas.

Co by melo rapidne vetsi cenu, by bylo udelat specialni program na prekreslovani desek. A to jak pro Kicad tak pro Eagle. Ale i toto je casove ted nerealne. Kazdopadne zatim co delat delam tak aby se to dalo v budoucnu upravit.

Jinak se mi podarilo naprogramovat aby pri prvnim stisku mysi se zapamatovala pozice kde to bylo stisknuto. Pri druhem stisku jinde ale na stejne rade nebo sloupci se "dokresli" cesta. Uz plnim to obrovske pole a podle nej i zobrazuji na obrazovku. Jeste zkusim to ulozit a pak nacist at je to perzistentni.

Sestava obrazu vytvořená ze zvětšení 20x. Balík ke stažení 405 MB, jsou tam varianty JPG zmenšené na 1/2 (rozměr obrazu 18474x16823 pixelů), 1/4, 1/8 a 1/16, s čísly buněk (systém číslování řádek-sloupec) a gridem kolem buněk (používal jsem pro přesnější usazení). Obraz v původním rozměru tam není, nelze uložit do JPG celý (u zvětšení 50x se to bude řešit rozsekáním). Dal by se exportovat jako binární soubor 36948 x 33646 RGB pixelů / 3,7 GB (popř. v paletách 8 bitů / 1,2 GB), ale to u této kvality asi nemá význam.

Řádky nejsou sesazené moc dobře, místy to trochu ujíždí (místy ne trochu, ale hodně ). Buňky jsou usazené do pravidelné pravoúhlé sítě, aby se s tím dalo přesněji pracovat programově. Rozteč buněk v JPG zmenšeném na 1/2 je DX=85, DY=485 pixelů, počátek X=2347, Y=1995.

Teď ladím zvětšení 50x, které chci doplnit obrazy z 20x, tam bych to zkusil usadit přesněji. V plném zvětšení by se to pak dalo exportovat jako přesně rozsekané výřezy, podle potřeby.

_________________
i++ (INC) increment
i-- (DEC) decrement
i@@ (EXC) excrement

Panda38 hodne dobra prace. Skoda ze se vidi ze i u 20x zvetseni neni uplne vse koser. Snad se to bude vzajemne doplnovat s tim 50x.

Jinak vsem kdo mne kontaktoval jsem poslal cislo uctu na Mikese. Hromadna domluva je ze kdo chce, ten mu posle 300 Kc. Jinak Mikes je ochotny to jeste jednou ofotit ale to zatim neni nutne.

Ja jsem si udelal trivialni ukladani a nacitani dat. Take jsem udelal rutinky, ktere mi ve vrstve1 modrou barvou kresli spoje. Obrazek jsem dal na http://www.radeksuk.cz/sharp/gdg/ukazka5.png . Paradoxne vice casu asi stravim umistenim obrazku nez prekreslenim. Ted budu uvazovat jak hodne inteligetne to naprogramuji. Byl bych rad kdyz by program byl natolik inteligentni ze bych jen klikal a on by i inteligentne preskakoval mezi vrstavami.

To 20x má podstatně horší kvalitu než 50x (hlavně ostření), s 50x to bude o dost lepší.

Myslím že z těch materiálů co jsou k dispozici půjde vyčíst vše, bez nutnosti přefocování.

_________________
i++ (INC) increment
i-- (DEC) decrement
i@@ (EXC) excrement

Sakra, to ať mě někdo řekne, jak v těch 80. letech tiskli ty masky, mě se to poloviční rozlišení otvírá 10 minut

//Martine, ty by byl ale krásný obrázek do rámečku, rozlišení to má slušný. Jak velký to umíš vytisknout?

_________________
TEMS-49, PMI-80, rep. MK14, ZX81, ZXspectrum+, TI58, MZ-800

Raději až tu kvalitnější verzi, tady jsou tmavé fleky.

_________________
i++ (INC) increment
i-- (DEC) decrement
i@@ (EXC) excrement

BTW tohle znáte ?

http://ai.eecs.umich.edu/people/conway/ ... -V2/V2.pdf

Jak velký bys to potřeboval? Pokud Ti nevadí, že to bude svařovaný z 2m pásů, tak v podstatě jakkoli velký
Normální postery tiskneme na šíři 135 cm, fotopapír máme myslím 110 cm, délka ja vyjde, jsou to jen velký inkoustovky co tisknout z role.

_________________
http://www.8bity.cz

Něco kolem metr na metr, ale aby byla vidět buňka, třeba pod lupou, jaký to má rozličení? Co je trvanlivější fotopapír nebo inkoust? Na kolik by přišel 1 m2? V nejlepší kvalitě...

_________________
TEMS-49, PMI-80, rep. MK14, ZX81, ZXspectrum+, TI58, MZ-800

Přepočítávám - při rozlišení tisku 450 DPI a obrázku 18474x16823 je rozměr výtisku 1,04 metru, jedna buňka má rozměr 5 x 31 mm.

_________________
i++ (INC) increment
i-- (DEC) decrement
i@@ (EXC) excrement

Co vim tak Mikes uz minuly rok si nechal z minule fotky vytisknout a ma to doma vystavene (asi to ma na nocnim stolku ). Asi nejlepsi obrazek je "3x3 zornych poli, color, zvetseni 436xMPLAPLAPO LEXT 20x.tif" - kdyz se to nezvetsuje tak je to pekne.

Jinak ted mam chvilku cas a tak popisi jak je to ted kodovano. Doted jsem mel vice poli ale ocividne se ukazuje ze vse se da do jednoho pole. Zatim mam cestu ve vrstve1 definovanou ve 4 bitech. Logicky takto udelam i vrstvu2. Pro prokovy pouziji 2 bity. Takze 10 bitu popise presne jak v jednom bodu bunky nebo volne plochy to vypada.

Urcite bude vhodne udelat najakou kontrolu. Treba ze kazdy vyvod bunky nekam vede. Neni mozne aby cesta koncila mimo vrstvu0, vyjimka jsou privody vne desky a to jsou specialni popsane signaly,ktere podle vseho jsou vzdy ve vrstve1.

Co se tyce spojovani dat od vice "kreslicu", tak to vidim tak, ze to jedno super pole o rozmerech [880,648] co bude typu int (to ma 32bitu) se spoji tak, ze se bude kontrolovat zda bunka ma nenulovou hodnotu a kdyz ano tak se jeste zkontroluje ze u obou ma stejnou hodnotu. V pripade ze ano, tak ji da do vysledku. V pripade ze ne upozorni na nesrovnalost a oba si to musi opravit na stejne zadani.

Az to bude cele prekreslene at se bude desifrovat cesty. Zde si predstavuji program ktery projede desku zleva doprava a shora dolu. Kde je nejaka cesta, tak tu celou projde (rekurzivni cykl). Najde misto ktere se dotyka bunky a zapamatuje si vyvod a cislo bunky. Jmeno nejmensi bunky bude i jmeno cesty, takze to bude jedinecne. Takto popise vsechny cesty. Az z tohoto vysledku se bude delat zjednoduseni.

Zde si umim predstavit program, ktery nebude moc slozity a bude v tranzistorech hledat nejake funkce. Kdyz najde nejakou logickou funkci tak bude moci puvodni spoje ze seznamu zrusit a nahradit je boxem s popsanymi vyvody. To je vlastne nahrada a vysledek bude popis idealne pro Verilog nebo VHDL.