OldComp.cz

Komunitní diskuzní fórum pro fanoušky historických počítačů


Právě je 28.03.2024, 12:25

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Pravidla fóra


Do názvu vždy zadávejte platformu, které se téma týká!



Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 5 ] 
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: 04.03.2018, 12:43 
Offline
Pan Generální
Uživatelský avatar

Registrován: 23.03.2014, 20:13
Příspěvky: 2773
Has thanked: 224 times
Been thanked: 601 times
Proč mlčel Leo 326?

I. M. Jedlička

9. kapitola z knihy "Muž který dvakrát zemřel (kriminální příběhy)"
Vydalo v roce 1979 Vydavatelství a nakladatelství Novinář




        Hlavní roli v tomto ojedinělém příběhu má samočinný počítač druhé generace, světoznámý a vždy spolehlivý pionýr moderní techniky LEO 326. Jeden z těch tajuplně vyhlížejících, chytrých strojů, které dokáží nahradit stovky administrativních pracovníků.
        Odborně řečeno je to stroj na zpracování informací, provádějící automaticky jinak dlouhotrvající výpočty podle předem sestaveného programu.
        Takové informace mohou být zaneseny na děrnou pásku, u dokonalejších na magnetický pásek. A právě magnetické pásky používá i LEO 326. Tam, kde ho mají, familiérně mu říkají Leošek a nakládají mu bezpočet úkolů, protože on to všechno hravě zvládne. Představte si na jedné strany dvě stě účtáren po pětadvaceti lidech shrbených nad kalkulačkami - a na druhé jeden jediný stroj v bezprašné místnosti, u něho pár mužů v bílých pláštích. Pak pochopíte co znamená takový počítač.
        A ještě něco: Účetní nebo administrativní pracovnice se může na kalkulačce překlepnout nebo špatně sečíst nějakou cifru. Ne tak stroj. Ten se nemýlí, na jeho spolehlivost nepůsobí žádné emoce, žádné vnější vlivy.
        Nebo snad ano? Jeden čas se po celý měsíc zdálo, že je tomu skutečně tak: LEO 326 v odboru výpočetní techniky Úřadu důchodového zabezpečení v Praze na Smíchověnajednou začal trucovat.
        Vypuklo to počátkem června v sedmdesátém čtvrtém roce a trojčení Leoška nepostihlo jen zaměstnance toho úřadu, kde mají na kartách a magnetických záznamech zachyceno půltřetího miliónu důchodců z Čech a Moravy.
        Možná, že někteří z vás nebo z vašich příbuzných či známých byli právě mezi těmi, kteří si v létě toho roku posteskli nad pozdě nebo nesprávně vyplacenou penzí. Ve skutečnosti to ohrozilo asi čtyřicet tisíc lidí, jimž dochází starobní, invalidní, vdovský či sirotčí důchod, zapsaný v magnetické paměti počítače LEO 326.
        Paměť toho znamenitého stroje najednou selhala - jako by dostal sklerózu. Jenže proti takovým lidským neduhům je Leošek imunní.

Příloha:
FERIT1.jpg
FERIT1.jpg [ 86.02 KiB | Zobrazeno 7012 krát ]


        Počítač, který v dvousměnném provozu zpracovává výplaty důchodců v základních pěti cyklech vždy s měsíčním předstihem, začal jednotlivé operace provádět nekvalitně, nebyl najednou s to přečíst informace na magnetických páskách, zastavoval se, a to zrovna v době, kdy měli v úřadě nejvíc napilno, aby včas stihli připravit všechny důchody.
        Technici z toho byli na větvi. Lámali si hlavu, co že se to mohlo stát. Prohlédli nejcitlivější mechanismy Leoška, ale kde nic, tu nic.
        Druhý cyklus důchodové agendy na červenec byl sice ještě hotov, ale v jeho zpracování se už objevovaly mezery, vážné nedostatky. Proto se musely některé programy opakovat - avšak stroj, který technici doslova hýčkali, zlobil dál. A tak se třetí cyklus již nepodařilo v termínu dokončit.
        Zpoždění se dohání v mimořádných nočních směnách, o sobotách i nedělích, jen aby důchodci peníze dostali včas.
        Současně se technici snaží záhadnou závadu nalézt a opravit, ale kdepak, všechno marné.
        Neradostná situace vyvrcholí při mimořádné noční směně v noci na sedmnáctého června. Projevuje se už tolik chyb, že vedení úřadu rozhoduje vyřadit stroj z provozu. Nezbylo, než požádat o výpomoc ostravskou Novou Huť, kde mají obdobný počítač.
        Hutníci bez váhání slibují pomoc, i za cenu vlastních obtíží, než se závada v Praze odstraní.
        Skupina operátorů z Úřadu důchodového zabezpečení odlétá okamžitě do Ostravy. Ale pro velké množství nečitelných magnetických pásek se přes veškerou ochotu a pomoc kolegů z Nové Huti nepodaří časovou ztrátu dohonit. A to už se hraje o každý den, pomalu o každou hodinu.
        Zbývá teď jediné řešení: Vrátit se k původnímu, tedy ručnímu zpracování nejnutnějších podkladů k důchodům, jak se to tady dělalo před léty, když takový LEO 326 byl ještě téměř utopií. Jenže tehdy měli k dispozici o pět set lidí víc, ty všechny Leošek nahradil.
        Znamená to mimořádné vypětí pro zaměstnance, kteří tady pracují. Zůstávají u svých stolů přes čas a ručně provádějí opravy posledních platných seznamů.
        Technici se bez přestání zabývají Leošem, v mechanismu stroje hledají závadu. Stále marně. Přizvou další specialisty, ale nakonec se všichni shodnou v tom, že počítač je v dokonalém pořádku. Koncem června s ním konají nové zkoušky. A vida, všechno funguje - Leošek opět bezvadně pracuje. Jako by sám sebe opravil a přeskočil celou tu etapu vývoje k strojům další generace, kdy si počítače budou samy hledat a opravovat případné závady.
        Od prvního července tedy mohli práci na počítači v plném rozsahu obnovit a LEO 326 běží teď nepřetržitě ve dne v noci, aby se dohnalo zpoždění.
        Jenže - žádná chyba v ústrojí počítače se nenašla. Proč se tedy odmlčel? Nějaké vysvětlení musí přece existovat. Pravda, stroj už zase - s výjimkou kratšího odmlčení v noci na čtvrtého července - spolehlivě pracuje jako měsíce před tím. Nelze však připustit, aby se prekérní situace opakovala. Příčina se musí najít!
        Kde a v čem vězí?
        Technická závada se už může zcela vyloučit. To tedy znamená, že důvod je nutno hledat jinde. Jinde? Ano. Jde nepochybně o zásah zvenčí. Jinými slovy: Poruchy musel někdo vyvolávat nejspíš úmyslně. Náhoda nepřipadá v úvahum protože Leoš se zastavoval v různé denní i noční době.
        Všechno teď naznačuje, že někde v pozadí bude škodná, jiné vysvětlení prostě není. Tuhle domněnku si vedení úřadu nenechává jen pro sebe a o celé záležitosti se dovídá Bezpečnost.
        Tak jsme se dostali k tomu případu, zvláštnímu a ojedinělému v naší praxi. Vyšetřovatel nadporučík Fejt listuje ve fasciklu s nápisem PŘÍPAD FERIT. Ten název - jak ještě seznáme - není nikterak náhodný.
        Brzy nám bylo jasné, že podezření je odůvodněné, někdo celou tu situaci záměrně vyvolal. Úmyslnými zásahy samočinný počítač zastavoval a způsoboval v něm poruchy.
        Najít a usvědčit výtečníka, který poprvé v nedlouhých dějinách samočinných počítačů takový stroj zneužil k trestné činnosti - to byl náš úkol.
        Když jsme začínali, tak - popravdě řečeno - to byla nejen pro mne, ale i pro kolegy něco jako terra incognita, neznámá země. Kdopak kromě hrstky zasvěcenců vůbec ví, jak takový počítač pracuje? Natož aby někdo znal jeho principy a technické postupy. Viděli jsme, že se bez pomoci specialistů neobejdeme.

Příloha:
FERIT2.jpg
FERIT2.jpg [ 107.85 KiB | Zobrazeno 7012 krát ]


        Technici z Úřadu důchodového zabezpečení nás však trpělivě a důkladně zasvětili do své práce, podrobně seznámili se všemi finesami počítače, krátce a dobře dostali jsme takovou odbornou přípravu, že bych si fakt troufl zažádat o místo operátora.
        A nejen to: Byli to také oni, kteří se stali našimi ochotnými a nejplatnějšími pomocníky. Avšak k věci.
        Po všech těch zkouškách a expertizách jsme došli k jednoznačnému názoru, že vymazávání záznamů jednotlivých programů na magnetických páskách způsobil někdo úmyslně, a nejspíš k tomu použil permanentního magnetu. Třeba takového, jaký si můžete koupit v železářství.
        Kdo to však mohl být?
        Zřejmě ten, kdo má do sálu časově neomezený přístup, kdo přesně ví, jak stroj pracuje, prostě někdo, kdo je tu jako doma. Tak se podezření soustředilo na techniky a operátory, protože nikdo jiný sem nesmí.
        Měli jsme k dispozici vypracovaný přehled poruch od 12. do 17. června a zajímalo nás, při kterých směnách se Leoš převážně odmlčoval. Ukázalo se, že to bylo při směně A, ať už přes den či večer. U směny B k poruchám nedocházelo. Tohle tedy zúžilo okruh podezřelých.
        Upřeli jsme tedy pozornost na lidi ze směny A a brzy nám padl do oka operátor Alfréd Sháněl.
        Když sem tenhle dvaadvacetiletý mládenec před rokem v dubnu nastoupil, vypadal nadějně a rychle se zapracoval. Není divu. Bystrý člověk, dobrý matematik, logicky mu to myslí, v krátké době získal slušnou odbornou úroveň. O práci měl zájem, ale od jara čtyřiasedmdesát jako by se změnil.
        Dobrý pracovník najednou začal lajdačit, s kolegy má napořád konflikty, na všechno reaguje lhostejně a po svém. Jakmile mu domlouvají nebo něco vytknou, promění se v zpomalený film, dělá naschvály, tak se mstí. Je prchlivý, náladový, těžko se s ním domluvit.
        Takový člověk je tady Alfréd Sháněl. Inteligentní mládenec se po krátké éře výborného pracovníka stal někým docela jiným. Nepřiznává si to však a cítí se nedoceněný.
        To je on, jehož jméno se ve směne objevuje pokaždé, když Leošek začal jančit - také při té poslední poruše čtvrtého července. Pochopitelně jsme se teď o Sháněla zajímali ještě víc.
        Říkalo se o něm, že v úřadě nemá přítele ani kamaráda, ale nebylo tomu tak doslova. Když je po práci, mívá ještě čas sejít se s druhým operátorem, o šestnáct let starším Mirkem Kubcem. O čem si ti dva asi vyprávějí? Tohle však není tak důležité jako fakt, že také Kubec byl ve směně vždycky, když stroj neposlouchal.
        Nastal čas, abychom si s oběma operátory pohovořili.
        Nejprve přišel na řadu Kubec.
        Nejdříve se k Shánělovi neznal, o žádných důvěrných rozhovorech s Alfrédem nechtěl slyšet. Kdepak on, jeden z nejstarších operátorů by měl něco společného s havárií samočinného počítače!
        Ale pak přece jen připustil, že v tom má prsty.
        Všechno prý začalo legrací, takovým hecem. Sháněl se dostal do nějakých sporů s techniky, já jim zamotám palici, to ještě uvidíš, smál se, párkrát jim počítač zastavím.
        Opatřili si tři magnety, dva si nechal Sháněl, a hned je vyzkoušeli. Opravdu se jimi dalo narušit pásky a stroj pak začal trojčit. Potom na to šli vě větších rozměrech, znečisťovali záznamy na feritových magnetických páskách nejen v sále, ale i v knihovně, kde bylo uloženo na čtyři tisíce kotoučů.
        Jakmile Kubec poznal že nejde jen o hec, nechal toho a říkal kamarádovi, ať s tím taky přestane. Ale kdepak Alfréd! Pokračoval dál a Kubec k tomu jen mlčel.
        Na rozdíl od svého kolegy mladý Sháněl tvrdošíjně zapíral. Když ho pak usvědčovaly důkazy a sám jeho kamarád, kousky s magnetem připustil, ale dělal to prý jen ze studijního zájmu.
        Nakonec celou lumpárnu doznal a prozradil také, kam ukryl oba magnet.
        Projevoval lítost nad sebou, nat tím, že byl odhalen, ale toho, co nadrobil, vůbec nelitoval. Cítil se průkopníkem nové trestné činnosti, kterou úmyslně a promyšleně páchal s jediným cílem: škodit.
        Tak ho charakterizovali soudní znalci, psychiatři: Počínal si s rozmaslem, plánovitě, s volbou přiměřených prostředků, chce být uznáván, upoutat na sebe pozornost, je bezohledný, pomstychtivý ...
        Také rozsudek městského soudu v Praze z 20. července 1975 je jednoznačný. Cituji:
        Obžalovaný je vinen, že v úmyslu poškodit socialistické společenské a státní zřízení republiky zneužil svého zaměstnání k tomu, aby mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu státního orgánu a způsobil takovým činem škodu velkého rozsahu, čímž spáchal trestný čin podle paragrafu 97 tr. zákona a odsuzuje se k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na deset let.
        Miroslav Kubec dostal tři roky.
        Pokud roszudek hovoří o škodě, vychází z částky jednoho miliónu pěti tisíc korun. Na tolik přišly Úřad důchodového zabezpečení ztráty, způsobené Shánělem a jeho magnetickými hrátkami s Leoškem. Snad ani nemusím podotýkat, že jsme učinili opatření, aby už žádný Sháněl nemohl se samočinným počítačem podobná alotria opakovat.

--------------------------------------------------------------------------------

"Případ FERIT", aneb první počítačový zločin v Československu. Podle dostupných údajů se britský LEO 326 vyskytoval v ČSSR v jediném kuse, a dva kusy LEO 360, předpokládám že tohle byl ten obdobný počítač v ostravské NHKG, který měl zachránit důchodce před vyhladověním. Zmínka o tomhle "kyberteroristickém útoku" byla i v brožuře Logika v kostce:

Citace:
Smutné je, že i u nás se jako výjimka vyskytl případ nesmyslného zničení dat. Podle zpráv z tisku dvaadvacetiletý operátor našeho tehdy největšího počítače KEO-356 ve Státním úřadu důchodového zabezpečení v červnu a červenci roku 1974 poškodil vhazováním feritových magnetů záznamy asi na 60 magnetických páskách, až se počítač zpracovávající celostátně důchodové výplaty odmlčel. Byla narušena výplata desítek tisíc důchodů, vznikla miliónová následná škoda, a o pohotové odstranění kalamity se postaral štáb brigádníků a stejný typ počítače v NHKG v Ostravě. A tak byl vyřčen i první "počítačový" rozsudek u nás: deset let odnětí svobody nepodmíněně!


Poškozování magnetických pásek feritovými magnety se vyskytlo i v agrokomedii Mladé víno. Jenže tam měli data bezpečně zazálohovaná a zálohy uložené odděleně, takže kravám nic nehrozilo, na rozdíl od žaludku Jiřího Sováka při experimentování s optimálními krmnými dávkami, vypočítanými počítačem.

Příloha:
FERIT3.gif
FERIT3.gif [ 109.59 KiB | Zobrazeno 7012 krát ]

_________________
Plesnivý sýr z Tesca, zatuchlé kuřecí řízky z Albertu, oslizlé hovězí a myší trus z Lidlu.
Nákup potravinářské inspekce v ČR, říjen 2023.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 04.03.2018, 15:45 
Offline
Profík

Registrován: 19.12.2013, 16:54
Příspěvky: 554
Bydliště: Bratislava
Has thanked: 1 time
Been thanked: 115 times
Zaujímavé ... o tomto som doteraz nevedel.

_________________
http://blog.3b2.sk/igi


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 04.03.2018, 15:47 
Offline
Pan Generální
Uživatelský avatar

Registrován: 23.03.2014, 20:13
Příspěvky: 2773
Has thanked: 224 times
Been thanked: 601 times
Takže dex mi poslal doplňující údaje:
Citace:
Ano, v ÚSZ byl v letech 1966-1980 jediný Leo III/47 (326), Leo III/41 (360) byl v NHKG v letech 1966-1977 a ještě jeden Leo III/93 (360) byl v letech 1965-1979 ve VLD (což ale nevím, co je - tu zkratku používala Vltavsko-Labská doprava, která ale zanila roku 1948).
http://www.leo-computers.org.uk/leo-3s.html

Neznáte ten VLD někdo?

A třetí obrázek se po scvrknutí nějak nehýbe, zkusím ho odkázat jinak:
Obrázek
Takhle se mi to líbí víc. Už to funguje i vám?

_________________
Plesnivý sýr z Tesca, zatuchlé kuřecí řízky z Albertu, oslizlé hovězí a myší trus z Lidlu.
Nákup potravinářské inspekce v ČR, říjen 2023.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 04.04.2018, 19:49 
Offline
Pan Generální
Uživatelský avatar

Registrován: 23.03.2014, 20:13
Příspěvky: 2773
Has thanked: 224 times
Been thanked: 601 times
Já jsem si pořád říkal, že tenhle stroj odněkud znám, ale protože přístupová doba mého biologického harddisku je trochu delší, tak jsem si vzpomněl až teď! Ten ostravský záchranář LEO 360 je vyfocený v knize Věk kybernetiky, vydané SNTL v roce 1966:

Příloha:
LEO360.jpg
LEO360.jpg [ 133.4 KiB | Zobrazeno 6642 krát ]

Pokud na ní někde narazíte, drapněte jí a nepouštějte, je to zatraceně výživné čtení. S řadou kreseb i fotek magnetických feritových a bubnových pamětí, děrnoštítkových tabelátorů, analogových počítačů a jiných úžasných zařízení budoucnosti ;)

A jak tak koukám, ten překlep z Logiky v kostce se mi nějak zdvojnásobil, ve skutečnosti tam mají jenom jeden: KEO-326.

_________________
Plesnivý sýr z Tesca, zatuchlé kuřecí řízky z Albertu, oslizlé hovězí a myší trus z Lidlu.
Nákup potravinářské inspekce v ČR, říjen 2023.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 18.09.2018, 23:57 
Offline
Pan Generální
Uživatelský avatar

Registrován: 23.03.2014, 20:13
Příspěvky: 2773
Has thanked: 224 times
Been thanked: 601 times
Jak zněl LEO při práci:
https://www.youtube.com/watch?v=6vfa_RC_y1M
phpBB [video]


Přednáška o vývoji počítačů LEO (anglicky):
https://www.youtube.com/watch?v=N4zyZG0OxFI
phpBB [video]


Na jednom slidu tam jsou údaje o celé řadě:
Kód:
LEO III   Standard machine   13.5 µ second store
LEO 360   Faster machine      6   µ second store
LEO 326   Fastest machine     2.6 µ second store

_________________
Plesnivý sýr z Tesca, zatuchlé kuřecí řízky z Albertu, oslizlé hovězí a myší trus z Lidlu.
Nákup potravinářské inspekce v ČR, říjen 2023.


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 5 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Majestic-12 [Bot] a 9 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz