Podle mě má zakořeněnost sousloví "Borland Turbo Pascal" své důvody:

1. Pascal je primárně vymyšlen jako výukový jazyk, většině se vryl do paměti v raném mládí ve škole.
2. Borland TP bylo univerzálně rozšířené vývojové prostředí, žádný jiný pascal se snad tak plošně nepoužíval (v tuzemsku).
3. Později se sice všichni seznámili i s dalšími jazyky, ale tam těch možností už bylo strašně moc. Nehledě na to, že kdo v dřevních dobách přešel na C, tak spíš asi psal v nějakém editoru a překládal z příkazové řádky. Ucelená vývojová prostředí pak byla taky, ale žádné už nemělo takový "monopol".

Jinak můj názor je, že Pascal je jazyk vhodný k vyprávění pohádek a jeho pokus "dospět" v Delphi už nikdy nemohl mít takový úspěch, jako TP u školáků.

Pozn. to není pokus o flame, stejně jsme všichni od začátku zkažení basicem, který porušuje snad všechny zásady strukturovaného programování , proti tomu je i pascal hotová spása.

Vždy, když dojde řeč na Borland, jsou odezvy převážně, jen a pouze k Pascalu.
Jaký byl poměr pascalistů k céčkařům (v 90. letech)?
Patřím k menšině, která je nedotčena Pascalem. Po BASICu jsem zkoušel assembler či C (na Spectru a podobně pak i na PC).

nevím o ničem, co by C mělo oproti Pascalu navíc, co by bylo tak zásadní, abych kvůli tomu opovrhl Pascalem a přešel na C.
Fakticky jediný důvod učit se C pro mě bylo to, že pro některé platformy Pascal buď není vůbec, nebo není dostatečně propracovaný. Ale nenapadá mě nic, co by šlo naprogramovat v C a přitom nešlo naprogramovat v Pascalu, a preference C před Pascalem mi proto přijde být ryze subjektivní záležitostí a otázkou obliby či vkusu.

Na 8-bitoch som ani v pascale a ani v cecku nikdy seriozne nerobil, nejak som nevidel na to dovod. Ked som chcel rychlo urobit nieco male, vystacil som si s basicom, a na vecsie projekty som pouzil priamo asembler. Popripade skompilovany basic (HiSoft, ToBos).

Prvy z dovodov, preco som si hned oblubil cecko, bolo ze v cecku mi prisli operacie so subormi ovela jasnejsie, prehladnejsie a jednoznacnejsie. Viem, dnes je tento dovod uz dost pase, lebo programy aj tak volaju standartne API ktore je pre vsetky jazyky rovnake. Druhy dovod bol ze cecko mi prislo ako velmi zaujimava kombinacia vyhod asemblera a pascalu. Jednak mi poskytlo ovela lepsi prehlad co presne sa v pameti deje, mohol som si vsetko "rucne" low-level osetrit ako som ja chcel, mal som plnu moc nad typovou kontrolou (vyhody asm, ktore mi v pascale chybali). Ale zaroven som mohol vyuzivat programovacie prvky z vyssich jazykov (for,while,parametre funkcii).

Ale k otazke. Samozrejme z globalneho pohladu su si oba jazyky podobne, aplikacia ktoru je mozne naprogramovat v jednom bude mozne naprogramovat aj v tom druhom, takze v tomto medzi nimi nie je rozdiel (aj tak sa obidva skompiluju na v podstate ten isty kod volajuci sluzby API). Ale co ma cecko voci pascalu naviac, je vela roznych drobnosti a optimalizacii ktore dokazu programatorovi znacne zjednodusit zivot (a setria klavesnicu): a++; a=b=c=0; int a='x'; ternarny operator "?", skvela praca so smernikmi (*,&...)...