Velesofte chci se optat zda se vi jak ma ta notebookova klavesnice zapojenou matici? Hledal jsem uz minule jak se to realne dela a zjistil jsem ze se bezne dela matice 18x8 nebo 20x8. Ta 20x8 je lepsi a jsou tam mene caste kolize (ghost) pri stisku vice klaves soucasne. Jestli jsem to pochopil spravne tak by jsi radeji udelal integrovanou klavesnici i presto ze by se nemohlo stisknout vice klaves soucasne.
suksoft píše:
S maticema je to ruzne. Zase tak presne jsem to nepocital, ale notebookove klavesnice maji kolem triceti vyvodu. Herni notebooky budou mit podle me jeste jemnejsi matici. U nekterych klavesnic je zase podezrele malo kontaktu (neco jako u ZX). Oproti externim PS/2 ci USB klavesnicim zde mame vyhodu, ze pozname jak jemna je patice membrany uz podle poctu vyvodu (cim vice, tim lepe). Vetsi mnozstvi klaves samozrejme stisknout pujde uplne s kazdou klavesnici, at uz je notebookova nebo klasicka externi. Zalezi pak uz jen na tom, jak je uvnitr klavesnice membrana zapojena. ZX ma zapojenych vzdy pet sousednich klaves na jeden kontakt, takze i na ZX je dost priserne omezeni, horsi nez na PC klavesnicich. Akorat ze i presto, ze PC klavesnice ma lepsi matici, stale se zde v nekterych mistech matice krizi, takze nedovoluje treba soucasny stisk klaves 2+4+5 nebo W+R+T atd... Chce to proste vybrat klavesnici s co nejlepe(nejpodobneji) zapojenou membranou, nebo alespon s co nejvetsim poctem vyvodu. Dalo by se to mozna otestovat tak, ze bych si dohledal nejake majitele notebooku, u kterych se pouziva nami vybrana notebookova klavesnice, a pozadal bych je o test stisku problemovych kombinaci klaves. To usetri hodne penez a casu.
suksoft píše:
Premyslel jsem jak udelat univerzalni klavesnici, protoze kdyz bych se do neceho opravdu pustil, tak bych byl rad aby to umelo obslouzit ruzne stare pocitace. U vsech je vzdy matice max. 16x8 ale to neni podstatna informace. Dulezite je, ze vsechny pocitace zhruba stejne ovladaji klavesnici, vzdy se jen to lisi v matici, poctu sloupcu a radek. Nektere stare pocitace maji ve sloupcich dekoder napr. 1x16., jine mohou testovat vice sloupcu soucasne. Toto by slo lehce popsat pres VHDL a dat do nejake obvodu.
Uplne univerzalni klavesnice se koupit neda, musela by mit kazdou klavesu zapojenou zvlast. To znamena domaci vyroba = vysoka cena a omezeni designu na dostupny material. Od klavesnic neni treba cekat podporu stisku velkeho poctu klaves soucasne, vzdy mackame maximalne 3 nebo 4 klavesy, vice nema smysl (snad jen u her pro dva hrace). Levne PC klavesnice zvladaji na 100% soucasne dve klavesy, u vetsiho poctu obcas byva problem s levou casti klavesnice (prave diky nedostatecne jemne ci jinak zapojene matici u membrany). Odzkouset se da klavesnice primo na PC v emulatorech starych pocitacu. Nekdy klavesnice umoznuje temer vsechny ve hrach podporovane kombinace klaves az treba jen na jednu vyjimku. V takovem pripade bych klavesnici vzal vsema deseti. Pokud by ji chtel nekdo i k jinym pocitacum nez ZX, musel by si na ni vyzkouset zase jine kombinace klaves, ktere jsou na danem pocitaci urcitym standartem.
suksoft píše:
Aby se snizila cena na prototyp tak mi pripade jako pruchozi vzit nejakou starou klavesnici co je relativne "velka" a soucasne ma realna tlacitka. Tu rozebrat a zjistit zapojeni matice. Zjistit kde u kazdeho tlacitka je "radek" a zde odfrezovat plosny spoj. Sem pripajet diodu 1n4148 nebo schottkyho diodu v pripade ze by predpokladalo rychlejsi skenovani matice. Druhou stranu diody zapajet do "radku". Propojovalo by se to samopajitelnym dratem z GESu. Takze puvodni 18 nebo 20 sloupcu by zustalo zachovano a tech novych 8 by se muselo pripajet na desku nebo rovnou na rosirujici novou pcb desku s novym IO (asi Spartan). Spartan by cyklicky skenoval sloupce a zapisoval by si co bylo stisknute. Na druhe strane hradloveho pole by se na zadost vystavovala data podle simulovane klavesnice. Tech novych vodicu paradoxne by nebylo zas tolik, protoze by se vzdy spojilo 8 klaves pobliz. Kdyz by tlacitka mela relativne dost velkou pripojovaci plochu a dost cinu tak by to mohlo docela dobre drzet.
To mi prijde pro hromadnejsi vyrobu neelegantni. Kdyz neco bude s klavesnici, uzivatele bude cekat spoustu prace se shanenim nove a naslednou upravou. Stare klavesnice uz byvaji "jete" a nejcasteji pouzivane spinace mohou mit uz zivotnost u konce.
Hledal jsem dalsi vhodne klavesnice(vymenne pro notebook) a nekolik vhodnych jsem i nasel (klavesnice pro prime osazeni do tela klonu, nikoli jako externi PS/2 klavesnice). Dulezite je hlavne rozlozeni klaves a aby kurzorove klavesy mely normalni velikost.