OldComp.cz

slíbil jsem při debatě o zřizování sekce Kalkulátory, že vám se pustím foto tiskací hlavy tiskárny PC100A od Texas Instruments. PC100A byla tiskárna pro kalkulátory TI-58 a myslím i TI-59, které se nasazovaly na tiskárnu, kde byly kontakty pro připojení kalkulačky. Tiskárna tiskla na termocitlivý papír. Zde jsou tedy slíbené fotografie.
První obrázek ukazuje vnitřek tiskárny PC100A.
Druhý obrázek je náhled na celou tiskací hlavu. Ta byla vyrobena na tenké keramické destičce (snadno praskla i při manipulaci) a byla připojena pouhým přitlačením na plastovou folii s napařenými vodícími proužky. Bohužel, tato folie často praskala, proužky se přerušily a tiskárna pak netiskla. Na horní části hlavy jsou vidět tiskací hlavičky, kterých je celkem 20. Každá obsahuje 5 ohřívacích bodů v šířce.
Třetí obrázek pak ukazuje detailně jak tiskací hlavička vypadá. Každá má 5 ohřívacích bodů, každý bod se zvláštním připojením (zdola), nahoře spojeny do hřebínku. Ohřátím bodu došlo k barevné změně na termopapíru. Existovaly termopapíry, které ohřátím zhnědly (výroba ČSSR) nebo zmodraly (dovoz ze Západu).

_________________
Hyperinzerce - historické počítače

ComputerAsylum WEB: http://www.computerasylum.co.uk
Twitter: https://twitter.com/COMPUTERASYLUM
Zprávy: https://www.euronews.com/ https://www.aljazeera.com/

Co si vzpomínám, umělo to tisknout i písmena, ale nevím jestli všechny modely.

_________________
"Dokud nebyly počítače, programování nebylo problémem.
Jestliže bylo několik slabých počítačů, bylo programování malým problémem.
Když však programátoři získali počítače na svou dobu ohromné síly, stalo se také programování ohromným problémem."

E. W. Dijkstra, 1972

Samozřejmě, že to umělo tisknout i písmena i všelijaké znaky. Každý znak, číslo nebo písmeno se tisklo po řádkách, kde na každé řádce bylo právě těch 5 bodů. Po vytištění 7 řádek bylo zřejmé o jaké písmeno, číslici nebo znak jde. Když ale nějaký tiskací bod nefungoval, tak byla vidět svislá prázdná bílá linka, kde chyběly ty body.

_________________
Hyperinzerce - historické počítače

ComputerAsylum WEB: http://www.computerasylum.co.uk
Twitter: https://twitter.com/COMPUTERASYLUM
Zprávy: https://www.euronews.com/ https://www.aljazeera.com/

V časopise Praktická elektronika 6/2018, strana 39
je článek "Replika programovatelného kalkulátoru TI 58"
od pana Ing. Martina Šenfelda, OK1DXQ .

Konstrukce je založena na ATmega644.
(pokračování v čísle 7/2018)

_________________
C5&z80

Clanek jsem videl a jsem zvedavy, na zaklade jakych informaci tato konstrukce vznikla...
Pro zajemce uvadim odkaz na informace o principech fungovani techto kalkulatoru (vcetne dumpu ROM), ktere jsem pred nejakou dobou daval dohromady: http://hsl.wz.cz/ti_59.htm
Prvni emulator techto kalkulatoru je zde: http://www.hrastprogrammer.com/ti59e/index.htm; na nem jsme ladili principy fungovani procesoru - overovane na realnem HW (to bylo pro me asi to nejzajimavejsi...)
Odkaz na mnozstvi dokumentace k temto kalkulatorum: https://www.rskey.org/CMS/index.php/the-library/12; zde jsou take poslepovana schemata zapojeni cipu (na jedne strance), ktera jsou normalne dostupna v patentech, kde to je ale rozdelene na mnozstvi jednotlivych stanek.

přijde mi poněkud výstřední až kuriozní emulovat TI-59 na HP-48/49 ... Už chybí jen emulátor HP-65 nebo HP-67 na TI-59

_________________
Hyperinzerce - historické počítače

ComputerAsylum WEB: http://www.computerasylum.co.uk
Twitter: https://twitter.com/COMPUTERASYLUM
Zprávy: https://www.euronews.com/ https://www.aljazeera.com/

Když se tu vzpomínají emulátory TI-58, nebyl by zájem o můj emulátor TI-59 pro Windows? Na vysoké škole jsem vlastnil TI-58C (před více než 30 lety, tuším že mě tehdy stála 4700 Kčs, přes Tuzex). Hodně si jí užil a poznal ji. Pak po letech odešel zdroj, akumulátor i tlačítka. A protože jsem si ji oblíbil, tak jsem si naprogramoval emulátor. Je to programované v Gemtree Peter, tj. funguje to pod Windows 98 a výše. Součástí EXE je i "zdroják" (to je vlastnost Gemtree Peter), tj. otevřením EXE v editoru se dá program upravovat. Mělo by to emulovat i některé nedokumentované funkce. Součástí jsou i moduly ML a EE (elektrotechnický). Věrnost se celkem povedla, i když jsou některé programy, kde to nefunguje 100%. V okně emulátoru se dá zobrazovat nápověda k programům, ukládat a načítat programy. Součástí je i emulátor tiskárny PC-100A, ale fyzicky jsem ji neměl ani neviděl, tak emulace nemusí být věrná (a jak to tady čtu, tak se dokonce velmi odlišuje od reality ). V downloadu jsou i nějaké mé programy co jsem na to dělal.

Download: http://www.breatharian.eu/Petr/program/ ... /TI-59.zip

_________________
i++ (INC) increment
i-- (DEC) decrement
i@@ (EXC) excrement

TI59 na TI83 by bylo asi stylovější

Panda38, moc pěkný, ale počítá to moc přesně

Z pohledu uzivatele to mozna neni tak podstatne, ale ten program v Petrovi je spis simulator, ktery se snazi fungovat podobne jako puvodni kalkulacka, ale jen podle vnejsich projevu. Emulator pouziva puvodni ROM a emuluje chovani celeho HW, takze by mel mit chovani shodne se skutecnym HW - vcetne ruznych chyb...

Premyslel jsem o emulaci TI-58/59 na TI-86, ale vzhledem k omezenosti strankovani pameti na TI-86 jsem se do toho ani nepoustel.

Tohle bych poopravil. Emulátor znamená zajištění hlavní funkce objektu jinými prostředky, zatímco simulátor je jen napodobení funkce, ale funkčnost nezajistí. Hlavní funkcí kalkulačky je počítání a spouštění programů pro ni - což v tomto případě je zajištěno, proto je to emulátor. Stejně jako emulátory počítačů jedoucích třeba pod Windows jsou emulátory, protože v nich lze spouštět programy pro ten počítač, zajišťují hlavní funkci jiným technickým prostředkem. Naproti tomu letecký simulátor je jen simulátor, protože jen napodobuje hlavní funkci, tj. létání. Kdyby byla kalkulačka simulátor, tak by nepočítala, jen by tak vypadala a může to být třeba i hw zařízení. Zda emulátor kalkulačky používá i stejnou ROM je jen vlastnost emulátoru určující jak moc je přesný v emulaci, není to podmínkou emulace pokud to nevyžadují spouštěné programy.

_________________
i++ (INC) increment
i-- (DEC) decrement
i@@ (EXC) excrement

Panda38, jenže ten Tvůj program dává jiné výsledky ?
Srovnej to s http://www.hrastprogrammer.com/ti59e/ti59epc.zip
na testu goniometrických funkcí (Deg 9 sin cos tan invtan invcos invsin).
Když to nedělá stejné chyby, tak to není emulace

Tak to by se žádný emulátor nemohl označovat emulátorem, nikdo není 100% přesný.

_________________
i++ (INC) increment
i-- (DEC) decrement
i@@ (EXC) excrement

Když se emuluje původní výpočet, tak je to identické a chová se to navenek zcela stejně.

Úkolem emulátoru je zajištění hlavní funkce objektu jinými prostředky, ne přesné napodobení chování včetně chyb. Když hlavní funkci zajistí (spouštění programů které dávají shodné výsledky), tak to je emulátor. Když emulátor nenapodobí přesně i nedostatky zařízení (např. když emulátor počítá s vyšší přesností) nebo když naopak dělá chyby navíc, tak to není rozhodující pro označení emulátor/simulátor, ale je to jen vlastnost emulátoru. Takové rozdíly funkci emulace většinou neovlivní - málokterý program je závislý na tom, zda kalkulátor vnitřně počítá na 13 nebo 18 číslic, výsledek to v 99.9% případů neovlivní.

A taky k čemu by bylo aby emulátor přesně ale náročně napodoboval výpočty v BCD aritmetice na 13 číslic, když rozdíl je patrný jen v takových fiktivních příkladech, které se v praxi nevyskytují.

_________________
i++ (INC) increment
i-- (DEC) decrement
i@@ (EXC) excrement

Je to k tomu, že se podle toho testu se pozná, jestli je tam stejný algoritmus výpočtu.
A když chci ukázat ty chyby, tak tam jsou
Vůbec nejde o to, co je přesnější, ale o to, že je to stejné.

Každá kalkulačka dává jiné výsledky:

TI-51-III = 9.0077265
TI-57 = 9.0047464
TI-58 = 9.000004661
TI-59 = 9.000004661
TI-83 Plus = 8.99999997
TI-83 CE = 8.99999997
TI-89 = 9.
TI-30X = 9.000002295

Víc jich od TI nemám, ale pěkně je to popsané zde http://www.datamath.org/Forensics.htm