OldComp.cz

To chce výlet do Černobylu.

_________________
i++ (INC) increment
i-- (DEC) decrement
i@@ (EXC) excrement

Ono pokud nepolezes do podzemi podivat se na sloni nohu (kam te stejne nepustej), tak se obavam, ze budes mit lepsi sanci ty EPROM smazat za oknem na slunicku. Muj sklep je vic radioaktivni nez cela Pripjat (mam tam kus smolince, vazu s uranovou glazurou a par kousku autunitu a torbernitu).

_________________
Nikdy nediskutujte s blbcem. Stáhne vás na svoji úroveň a vyhraje zkušeností.

Hm, ten poloshořelej reaktor je pod novým sarkofágem a dávky v okolí na to stačit nebudou. Precijen Rusové to docela dekontaminovali a pak je to přes 30 let, což je dost na to aby se ty radioaktivní prvky rozptýlili do prostředí a některé i zcela vymřely. Shodou okolnosti 30 let je poločas radioaktivního stroncia, většina radioizotopů jódu je (je jich víc) je také úplně pryč.

_________________
Harlequin 128, ZX Spectrum Plus, ZX Sparrow 48K, HP 200LX

Kubík, tady to přeměřování “radioaktivního pindíku” s přehledem vyhraju Izotop ze kterého mám opravdu strach je 90-Y (ytrium vzniklé rozpadem z toho radioaktivního stroncia) čistá tvrdá beta, málo gama takže se blbě měří zato biologicky je neskutečné ničivý. Jo a leze rád do kostí, kde bydlí i nějaká kostní dřeň která záření opravdu nemá ráda...

_________________
Harlequin 128, ZX Spectrum Plus, ZX Sparrow 48K, HP 200LX

Pozor na bakterii deinococcus radiophilus nebo D. radiodurans, ty jsou schopné vegetovat v radiaci o intenzitě téměř i primárního okruhu JE . Minimálně kosmické záření s nimi neudělá naprosto nic a přežily i na vnějším plášti ISS.

Transmutace prvků a indukovanou radiaci dělají hlavně pomalé neutrony, co se buď přichytí v jádrech prvků, nebo rychlé co něco vyrazí, oblíbený příklad je třeba stabilní izotop kobaltu Co 59, používaný běžně v legované oceli na radioaktivní Co 60, který se svými 1,17 MeV gama záblesky tvoří jeden z nejsilnějších přírodních gama zářičů. V případě vystavení neutronovému toku by postupně neodvratně došlo k poškození až zničení všech polovodičů, vytvořením vodivých elektronových děr v jejich struktuře a jejich efektivním zkratováním.

Běžný rentgen (paprsky X) nemá ani zdaleka takovou energii, aby způsobil radioaktivní aktivaci/transmutaci prvků, maximálně vyexcituje elektron což opět umožní ty paměti vybít a tak smazat ale nezpůsobí trvalou nefunkčnost.

Stroncium i ytrium se bohužel chemickými vlastnostmi podobá vápníku, oba prvky se dobře a rády vážou do kostí. Jinak beta se ještě detekuje poměrně dobře, nejhorší sráče jsou alfa zářiče, to naměříte jen na pár cm nebo přes brzdné záření a má 20x horší biologické účinky než nějaká pofidérní gama o stejném objemu obdržené dávky, stejně jako neutrony ty vám taky dovedou zkazit den . 30 let je poločas Cesia 137, stroncium 90 vychcípává trošku rychleji (28,8 let) . Cesium máme i v Česku, dnes obvykle v půdě kolem 15-30 cm hloubky jak se tam postupně vymylo z horních vrstev.

No jo je pár odolných breberek co vydrží strašné dávky, z vícebuněčných třeba želvušky. Ale na sterilizaci např. středověkých kosterních pozůstatků (obavy z infekce tehdejšími “mory”) těch 25-27 kGy úplně stačí.

To na tom mikrotronu je fotojaderná reakce (gamma,neutron) kdežto pomalé, termální, epitermalni neutrony jsou záležitost reaktoru (ÚJV Řež, pokusný reaktor Vrabec v Praze) a kupodivu se ve světě polovodičů také hodí. Nevím jak dnes, ale před lety v Řeži ozařovali čistý křemík kdy z něj vznikal polovodič dotovaný tuším fosforem a měli z toho pěkný kšeft.
Ten neutron z reaktoru umí více druhů jaderných reakci (neutron vyrazí proton, neutron v jádře zůstane, popř. v jádře zůstanou i 2 neutrony navíc)...

_________________
Harlequin 128, ZX Spectrum Plus, ZX Sparrow 48K, HP 200LX

Jo ono vše je spojené s celkovou dávkou a energií neutronu, ony se polovodiče používají i k detekci záření, třeba HP Ge - vysoce čisté germaniové krystaly. Využívá se právě efektu že když takový foton záření proletí krystalem, vytvoří v něm dočasně elektricky vodivou stopu, přesně odlišitelnou v závislosti na energii té částice takže se dá říct kolik energie proletělo a tím pádem lze jednoznačně určit izotop. Trochu nevýhoda je, že se obvykle ty krystaly musí nachladit na teploty hluboko pod nulou (obvykle dusíkem nebo i nějakým malým stirlingem u přenosných detektorů) aby se odstranilo tepelné rušení.

Já to bral tak že nad určitou expozici správnou energií se ty polovodiče prostě zkratují trvale a tím i zničí.

Jj, dřív jsem s tím také dělal, ale normálně si vystačíme s ionizační komorou a NaI/Tl detektorem. A na tom se to 90-Y fakt blbě měří... Nicméně nejraději mám 125-I, poločas 60 dni, dobře stínitelné gama kolem 30 keV (ony to jsou tedy spíš rentgeny bo jde o rozpad záchytem elektronu), cena za 10 mCi = 370 MBq je 10.000 Kč a jde s ním dělat i SPECT malých zvířat...

_________________
Harlequin 128, ZX Spectrum Plus, ZX Sparrow 48K, HP 200LX

Ad zničeni polovodiče ionizujícího zářením: pozorujeme poškození na CCD čipech kamer které jsou v “poli” jako trvalý šum, ale domnívám se, že ke zničeni polovodiče dojde jen pokud je přiloženo napětí a dojde k průrazu.

_________________
Harlequin 128, ZX Spectrum Plus, ZX Sparrow 48K, HP 200LX

Ja mam jen uranove a thoriove rozpadove rady (mam zazracnou ionizacni tuzku z Ciny, ktera je udajne plna oxidu thoria)
Jo... vlastne nejake ty stepne produkty by se u me taky nasly, mam par kousku trinititu, takze nejake to 137Cs nebo 90Sr tam bude.

_________________
Nikdy nediskutujte s blbcem. Stáhne vás na svoji úroveň a vyhraje zkušeností.

Jo, postupně se to bude funkčně degradovat (řekněme procesor začne být nestabilní na vyšší frekvenci a napětí a musí se jít dolů) až ve finále dojde k trvalé vodivosti dané části a tak selže celek. Čím komplexnější obvod, tím vyšší pravděpodobnost selhání. Proto družice a sondy používají co nejjednodušší elektroniku, speciálně stíněnou. A i tak třeba sonda co letěla k Plutu a používala 3 CPU z nějaké konzole (2 hlavní, 1 záložní) po 8 letech letu o minimálně jedno z důvodu poškození radiací přišla. Prostě se to nastřádalo.

Když se bavíme o vysokých dávkových příkonech a vhodné radiaci, stačí krátká doba. Zrnění CCD kamer je dobrý praktický výsledek, byť tam je to spíš kvůli průletu částice co tu buňku falešně vybudí než že by ji zničilo. Tohle udělá spíš až proud neutronů, že dojde k trvalému vyřazení. Příkladem budiž odklízecí robot ze střechy černobylské elektrárny, ty byly vyrobené z elektroniky z projektu Lunochod, radiačně značně zodolněné kvůli kosmickému záření. A v těch podmínkách vydržely i tak fungovat jen po omezenou dobu, pak se i jejich elektronika "zbláznila." Ale tam byly dávkové příkony tvrdé radiace 3000-10000R/hod ne-li více (do těch cca 3000 R/h chodili už i "bioroboti" alias lidi, kolem této hodnoty příkonu se to už láme že i minuta práce je moc dlouhá na to abyste odešli živí) a dalo se tam najít z částic asi úplně všechno, co se najít dá...

Jinak samozřejmě když je součástka vypnutá, tak se to neprojeví, ale jen do okamžiku než se spínač přesune na "On" pak už jo .

Kubik: Jo, vypadá to tak . Většina exotiky už po těch skoro 76 letech bude vychcípaná ale určitě to pořád bude obsahovat zajímavé prvky, odstíněný NaITl by si smlsnul.

Kubík:
No, pod postel bych si to asi neschovával a kvůli radonu a thoronu bych je nechal i mimo obytné místnosti na větratelném místě - anebo je alespoň schoval do zavařovačky s dobrým víčkem. Svůj smolinec jsem proto obalil alobalem. Oba plyny jsou radioaktivní alfa zářiče a minimálně radon zanechává radioaktivní depozit, tj prvek co z něj rozpadem vznikne je kovový prvek a také radioaktivní. Ty rozpadové řady jsem už zapomněl ale žádný produkt v té řadě neprospívá lidskému zdraví, tedy hlavně to přispívá k již tak vysoké šanci dostat rakovinu a umřít na ni (cca 30% úmrtí).

_________________
Harlequin 128, ZX Spectrum Plus, ZX Sparrow 48K, HP 200LX

Kubík: kolegové v Řeži z takových ruských trinititů poměrně úspěšně stanovovali datum kdy puma explodovala, znajíc poměry prvků vzniklých štěpením, jejich poločasy rozpadu a aktuálním poměrem jejich zastoupení změřených germaniovým detektorem. To už na mě ale bylo moc počítání

_________________
Harlequin 128, ZX Spectrum Plus, ZX Sparrow 48K, HP 200LX

Jo z radonu vám zůstane na stěnách nebo ve vašem těle když ho vdechnete ve finále zdravé olovo - ochrana před radiací . Osobně bych si myslel že ten trinitit pokud bude hodně sklovitý bude vcelku vitrifikovaný a uvolňovat se tak bude úplné minimum věcí, smolinec bude mnohem horší. Oboje bych si ale pod postel taky nedával minimálně bez stínění, jmenuje se to ALARA . Nejlepší je tyhle poklady držet za několika zdmi někde u tchýniny postele.

Jeden Rus nebo američan takhle počítal staré ruské Americiové zářiče z detektorů kouře, kde byly vyrobené, před jak dlouhou dobou... Všechno se to dá skoro na měsíce zpětně ze spekter a přítomných izotopů spočítat, byť to je už vyšší dívčí a už jen načítání dat trvá pěkně dlouho, žádné za hodinku hotovo.

Smolinec je ve sklepe i s vazou, trinitit v plechove krabicce, autunit a dalsi mineraly jsou v plastovych krabickach. Ted zkousim na ebay vydrazit krasnej kousek smolince, ten bych si nechal na stole v pekne vzduchotesne krabicce;)

_________________
Nikdy nediskutujte s blbcem. Stáhne vás na svoji úroveň a vyhraje zkušeností.